Tourettův syndrom. Když vás vaše tělo nutí dělat věci, které nechcete

Tiky, škubavé pohyby, grimasy nebo výkřiky. Když takového člověka potkáte na ulici, možná vás jako první napadne, že je mentálně postižený nebo dokonce zdrogovaný. Důvod ale může být úplně jiný. Slyšeli jste už pojem Tourettův syndrom?

Je to onemocnění, které spadá mezi neurologicko-psychiatrické poruchy. Lékaři se v současné době domnívají, že za onemocnění může vrozená vada hlubokých struktur mozku (bazální ganglie), které se nachází v obou hemisférách. Také se předpokládá, že ledacos ovlivňuje genetika.

Příčina onemocnění

Tourettův syndrom získal svůj název podle francouzského neurologa Georgese Gillese de la Tourettea. Ten toto onemocnění popsal v roce 1885 jako první. Příčina není úplně přesně známá. Kromě faktorů zmíněných v úvodu by příčinou mohla být také infekce a autoimunitní onemocnění. Nemoc se může objevit také v návaznosti na poststreptokokové autoimunitní procesy.

Je zajímavé, že muži jsou častějšími pacienty (3-4krát častěji). Poprvé se nemoc obvykle projeví kolem šesti let. V pubertě někdy dochází k přechodnému zhoršení příznaků.

Diogenův syndrom. Když se z hromadění věcí stane nemoc

Tourettův syndrom a typické projevy

Onemocnění doprovází především typické tikové projevy:

• mrkání, trhání hlavou a končetinami
• grimasy
• posmrkávání
• kňourání
• nutkavé pískání
• chrochtání
• křičení celých slov, vět a opakování

Samotné výkřiky mohou mít někdy nevhodný až vulgární obsah. Tiky se objevují několikrát denně a jsou horší zejména při stresu. Jejich intenzita se mění v průběhu života. Obvykle se ale vyskytují oba druhy tiků – pohybové a zvukové. Předchází jim nepříjemné pocity, jako je pálení v očích, ztuhnutí šíje a následné škubnutí hlavou, ucpání nosu před frknutím apod. Pacient je k provedení tiku v podstatě donucen a jakmile jej vykoná, dojde k úlevě – pouze dočasné.

Tiky se dají částečně vůlí potlačit, ale je to velmi náročné a pro postiženého člověka stresující. Tito lidé se nedají přehlédnout. Svými typickými projevy budí pozornost okolí, což je může ještě víc vystresovat a tiky naberou na intenzitě. Lidé, kteří tuto problematiku neznají, neví, co si o jejich chování myslet.

Asi u třetiny pacientů dojde v dospělosti ke zmírnění projevu a vyžadují jen minimální léčbu. U části zůstanou obtíže velké a vyžadují léčbu. Tourettův syndrom se vyskytoval i u řady významných osobností, například u W. A. Mozarta či Charlese Dickense.

Jak poznat autoimunitní onemocnění a pomůže úprava jídelníčku?

Onemocnění často doprovází přidružené poruchy chování. Mezi ně patří:

• porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD)
• obsedantně kompulzivní porucha (OCD)
• porucha ovládání impulzů
• přehnané puntičkářství
• specifické poruchy učení (dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie)
• sklony k násilí, sexuální agrese, výbušnost
• sebepoškozování, deprese, stavy úzkosti nebo poruchy spánku

Lidé trpící Tourettovým snydromem mívají často školní problémy a potíže s navazováním přátelství a se vztahy obecně. Společnost se jich často straní. Nemocní ovšem nejsou méně inteligentní než ostatní. Spíše naopak. Oni mají často nadprůměrnou inteligenci.

Jak se projevují příznaky poruch chování?

Mohou být různé, například:

• zvýšený neklid
• špatná soustředěnost
• neposednost
• nutkavé jednání
• puntičkářství
• různé rituály
• výbušnost
• agresivita apod.

I když mohou v určitých okamžicích lidé s Tourettovým syndromem vypadat klidně, uvnitř neustále cítí různé svaly, které mají tendenci začít se neovladatelně škubat. Postižený v sobě často řeší, zda je pro něj méně namáhavé a bolestivé nechat tiky proběhnout, nebo se je snažit ovládnout. Rozhodně ale není chvíle, kdy by na své onemocnění mohl zapomenout.

Tito pacienti žijí v rytmu nemoci. Ta jim určuje, co a kdy mohou dělat, a oni se s tím musí smířit. U některých lidí mohou být svalové záškuby až nebezpečné, protože třeba tlučou hlavou o zeď a rozbijí si ji, zlámou si nohu, protože s ní bouchají o podlahu apod. Někdy dojde k opravdu ošklivým zraněním.

Syndrom počítačového vidění trápí téměř všechny, zřejmě i vás

Diagnostika Tourretova syndromu

Ve většině příznaků můžete rozpoznat příznaky syndromu už v dětství. Důležitým kritériem je skutečnost, že tiky se objeví ještě před 21. rokem. Nejsilnější jsou kolem jedenácti let. Nemocného trápí rozhodně déle než jeden rok a jejich frekvence, typ a závažnost se mění v průběhu času.

K diagnostice je zapotřebí neurolog a psychiatr. Ti mohou použít EEG, magnetickou rezonanci mozku či CT vyšetření. Všechny tyto lékařské procedury mají za úkol vyloučit jiné onemocnění.

Pokud by u vašeho dítěte diagnostikovali Tourettův syndrom, určitě to před ním netajte. Vysvětlete mu (úměrně věku), o jaké onemocnění jde, co to pro něj znamená a že se rozhodně nemusí za nic stydět, protože to není jeho vina.

Je možné léčit Tourettův syndrom?

Onemocnění není léčitelné. Příznaky se ovšem dají potlačovat. Základem úspěchu je samozřejmě včasná diagnóza, což je často velký problém, protože se příznaky rozpoznají pozdě nebo dokonce vůbec. Pacienti tak chodí k lékaři poměrně pozdě. Důležitou roli hrají režimová opatření a předcházení stresovým situacím. V rodině nebo ve škole by se k nemocnému mělo přistupovat individuálně a s ohledem na onemocnění.

Uplatňuje se psychoterapie či kognitivně-behaviorální terapie. Někdy přistoupí lékaři k podávání léků (psychofarmak). Jejich účinek se objevuje s určitým odstupem, a ne na každého daný druh léku účinkuje stejně. V některých případech se objevují vedlejší účinky (nadměrná únava, otupělost, přibírání na váze či nevolnost). Léky pomáhají potlačovat tiky a zmírňovat poruchy chování.

V České republice funguje Občanské sdružení ATOS – Asociace pacientů s Tourettovým syndromem. Tam se mohou obrátit nemocní a jejich rodiny. Dalším zařízením je pak ambulantní Centrum pro tiky a Tourettův syndrom v Praze.