Tradiční čínská medicína využívá přirozenost protikladů. Když se tělo nachladí, má se zahřát

Čínská medicína má tisíciletou historii a nabízí pohled na dávné léčebné metody, které však můžeme úspěšně používat i v dnešní době. A zatímco západní medicína léčí pomocí léků, které mohou mít mnohé nežádoucí účinky, čínská medicína hledá skutečnou příčinu nemocí a nenabízí prostředky, které pouze potlačují příznaky. Východní medicína tak poskytuje celostní řešení a výsledky bývají velmi úspěšné. Velká škoda je, že čínská medicína není u nás, a ani v některých dalších zemích oficiálně uznávaná. Kde se dá TČM studovat a kdy se u nás uvažovalo o tom, že bude TČM zařazena do zdravotnického systému?

Pojďme si tradiční čínskou medicínu blíže představit a vysvětlit si, co nabízí a jaké léčebné metody používá. Zdrojem některých základních informací je praktická knížka Jana Kvasničky Krátké ilustrované přednášky o čínské medicíně.

Co je to tradiční čínská medicína?

Čínská medicína je rozsáhlý léčebný systém, který využívá své specifické metody a udržuje tělo zdravé a v rovnováze. Umožňuje lidem žít aktivně a cítit se dobře. Tradiční čínská medicína má své dávné kořeny již v dobách vlády Žlutého císaře, který panoval kolem roku 2500 př. n. l. a sepsal první lékařské spisy, které známe pod názvem Vnitřní kniha Žlutého císaře. Další základy čínské medicíny spadají rovněž do počátků taoismu, což je čínská duchovní tradice, kterou uspořádal filozof Lao-c´ (250 př. n. l.) ve svém spise Tao-te-ťing. „Tao plodí jedno, jedno plodí dvě, dvě plodí tři, tři plodí všechny věci,” napsal.

Kořeny čínské medicíny bychom ale také mohli hledat v sibiřském a mongolském šamanismu nebo v Knize proměn I ťingu, která také umožňuje věštění budoucnosti. Základem čínské medicíny je respektování toku energií a protikladů jin a jang, jež utvářejí svět. Vše vychází ze základní energie čchi, která je jakousi biologickou vitální silou i primární substancí vesmíru a tvoří ji právě dvě zmiňované protikladné složky jin a jang.

Jin představuje tyto kvality: chlad, klesání, tmavá barva, dole, starší, hustší, kdežto jang má vlastnosti opačné, tedy teplo, nahoru, světlejší, mladší, nahoře, řidší. Všech těchto vlastností se využívá při přirozeném procesu léčby.

Čakry a jejich význam. Jak je uvolnit?

Jak léčí východní a jak západní medicína

Příklad léčby běžného nachlazení či rozvoje virózy je u východní a západní medicíny následující. Zatímco čínská medicína zohledňuje, že tělo se nachladilo a došlo k „prochlazení větrným chladem” a je potřeba ho zahřát, západní medicína postupuje v očích východu zcela nepřirozeně. Podle čínské medicíny je třeba tělo léčit tak, že se musí zahřát, tedy si uděláme například čaj se zázvorem, dobře se oblečeme, zalezeme pod peřinu a necháme tělo pořádně vypotit. Dle západní medicíny bychom teplotu okamžitě začali srážet antipyretiky, což by tělo, které má být horké, ochladilo. Tento příklad uvádí ve své publikaci o čínské medicíně Jan Kvasnička.

Pentagram čínské medicíny (oheň, země, kov, voda a dřevo)

Čínská medicína léčí především komplexně a dokáže si poradit s mnohými zdravotními problémy. Skvěle se osvědčuje u chronických nemocí. Podle čínské medicíny všechno v těle souvisí se vším a jednotlivé dráhy jsou navzájem propojeny. Čínská medicína pracuje se základním pentagramem, které tvoří 5 prvků (živlů) a jejich vlastnosti: oheň, země, kov, voda a dřevo. Každý prvek má své vlastnosti a náleží k němu konkrétní orgány. Pojďme si je představit:

• oheň (srdce a tenké střevo)
• země (slezina, žaludek)
• kov (plíce, tlusté střevo)
• voda (ledviny, močový měchýř)
• dřevo (játra a žlučník)

Zajímavé je třeba také propojení s psychikou. Například oblast žlučníku a jater bývá propojena se vztekem a hněvem, takže cholerik si zadělává na pořádné problémy se žlučníkem a játry a většinou skutečně těmito potížemi trpí. Plíce zase odpovídají melancholii smutku, slezina také představuje zádumčivost, ledviny ale korespondují se strachem a u srdce se uvádí, že mu zase škodí přílišné emoční rozrušení.

Orgánové hodiny a jak se v nich vyznat

Uvedené orgány mají své orgánové hodiny, které možná znáte. V podstatě jde o to, že naše vnitřní orgány mají v konkrétní době celého dne svou nejvyšší, ale také nejnižší aktivitu, kdy odpočívají. Potížím s vnitřními orgány pak lze předcházet například tím, že v noci necháme odpočinou žaludek, střeva a žlučník a nebudeme se na noc ládovat těžkým jídlem nebo celkově nezatěžujeme ten orgán, který má zrovna v tuto dobu svou nejnižší aktivitu. Důležitá je rovněž i skvělá diagnostika TČM (tradiční čínské medicíny), protože už třeba podle toho, když v noci nemůžete spát a probouzíte se s kašlem kolem třetí až páté hodiny ranní, upozorňuje na to, že nemáte v pořádku orgán, který odpovídá tomuto času – a tím jsou plíce. O orgánových hodinách jsme pro vás už napsali a sice v článku Orgánové hodiny nám mohou pomoci při hubnutí i uzdravení.

Orgánové hodiny nám mohou pomoci při hubnutí i uzdravení

Tabulka nejvyšší aktivity orgánů

23 – 1: žlučník
1 – 3: játra
3 – 5: plíce
5 – 7: tlusté střevo
7 – 9: žaludek
9 – 11: slinivka a slezina
11 – 13: srdce
13 – 15: tenké střevo
15 – 17: močový měchýř
17 – 19: ledviny
19 – 21: obal srdce
21 – 23: činnost tří ohřívačů

Jak se stravovat podle čínské medicíny?

Strava podle čínské medicíny tvoří rozsáhlý a komplexní systém, který vychází právě i z orgánových hodin. Pokud budeme vycházet vstříc našim biorytmům, můžeme být nejen zdravější, ale také třeba i zhubnout nadbytečné kilogramy. Čínská medicína nabízí ve stravě také mnohé léčivé rostliny a houby, pro příklad můžeme zmínit třeba housenici čínskou neboli cordyceps.

Housenice čínská neboli „cordyceps“. Tato vzácná houba z Tibetu je zázrak pro ledviny

Čínská fytoterapie má skutečně velkou váhu a na internetu můžete sehnat jak vhodného terapeuta čínské medicíny, tak známé a oblíbené bylinné produkty TČM, které lze zakoupit k užívání v rámci řešení mnohých vašich chronických potíží. Mezi bylinami je však velký rozdíl a důležité je nechat si individuálně poradit, co je pro nás vhodné. Čínská medicína pak také rozlišuje 5 základních chutí dle pentagramu a 6 typů pacientů, jimž samozřejmě pak doporučuje odpovídající stravu.

Tyto chutě jsou: slaná (ledviny a močový měchýř – poškozuje srdce), sladká (slezina, žaludek – poškozuje ledviny), ostrá (plíce a tlusté střevo – poškozuje játra), hořká (srdce a tenké střevo – poškozuje plíce) a kyselá (játra a žlučník – poškozuje slezinu), konstituční typy jsou pak tyto: horký, chladný, suchý, vlhký, nedostatečný a nadměrný. A každý tento typ má doporučeny zcela jiné potraviny.

Diagnostika TČM

Diagnostika čínské medicíny je velmi zdlouhavá a důkladná. Nelze nic opomenout, protože bez správné diagnózy nelze pak pacienta správně léčit. Sleduje se pulz (pulzní diagnostika, kdy TČM rozeznává až 27 různých druhů pulzu), celkový vzhled člověka, jeho pohled, držení těla, způsob jak mluví, dech, případný chrapot, jak vypadají jeho ruce a nehty nebo se dělá také diagnóza z jazyka.

Nechybí ani podrobné dotazování na problémy pacienta, jeho vnímání tepla a zimy, vztah k počasí, jaké prožívá emoce a za jakých okolností se jeho potíže zhoršují. Tohle všechno jsou otázky, na které se západní medicína vůbec neptá…

Celostní medicína a její metody. Proč ji vyhledává čím dál tím více lidí?

Metody léčby čínské medicíny

Základem každé léčby je tedy správná diagnostika. A i k tomu má čínská medicína své nástroje. Pak je třeba zvolit metodu léčby. A kromě již zmíněné fytoterapie, stravy, práce s orgánovými hodinami čínská medicína používá mnohé velmi účinné a tradicí prověřené metody léčby.

Patří sem například akupunktura, která pracuje s body a energetickými drahami nacházejícími se po celém těle, dále moxování, jež umožňuje zahřívání konkrétních energetických bodů a potažmo celého těla, baňkování, které podpoří detoxikaci a odvádění škodlivin z těla, tak také cvičení s energií čchi kung, které má nesporné zdravotní účinky a dodává vitalitu, podporuje dlouhověkost a pevné zdraví.

Kde studovat tradiční čínskou medicínu?

Čínská medicína se dosud vyučuje a praktikuje v Číně, ale studovat ji lze i v mnoha evropských zemích, zpravidla spoustu let. Studovat TČM můžete například ve Švýcarsku, v Německu, ve Francii, ve Velké Británii, Španělsku, Belgii či Holandsku. V některých zemích je určena pouze pro lékaře, kteří mají vystudovanou medicínu a dá se také oficiálně praktikovat.

Je čínská medicína u nás uznávaná?

Čínská medicína není u nás oficiálně uznávaná a není možné, aby ji hradily zdravotní pojišťovny. O tomto návrhu se však v minulosti jednalo, a to v roce 2017, kdy tehdejší ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík podporoval zařazení terapeuta čínské medicíny do soupisu zdravotnických povolání a chtěl podpořit vzdělávání těchto terapeutů. Tento návrh byl však do roka zrušen, protože se objevila obava, že čínská medicína bude slučována s kdejakými praktikami nevzdělaných léčitelů.

Přesto čínskou medicínu uznává spousta lékařů vzdělaných v oboru západní medicíny. Také někdejší náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula se v článku Čínská medicína: Šarlatánství, nebo účinná metoda? V Evropě se vyučuje ve Francii či Británii z roku 2017 uvedeném na webu ct24.ceskatelevize.cz o čínské medicíně nevyjádřil negativně:

„Tradiční čínská medicína není schopná léčit všechny naše neduhy v celém spektru. Ale u specifických problémů (např. migrény, chronické bolesti) je účinnost, troufám si říct, vyšší než v medicíně západní.“

„Nepopírám, že psychosomatická medicína pracuje hodně s placebo efektem. Ale chtěl bych říct, že psychosomatickou medicínu hodně podceňujeme. Měli bychom se na tradiční čínské medicíně poučit, že i pohovor s pacientem může vést k podstatně lepšímu výsledku, než to děláme v naší technokratické medicíně. Pokud se na pacienta podívám a vyšetřím ho během tří minut, tak je jasné, že nějaký vztah s pacientem nenavodím,“ prohlásil Prymula.