Trnka obecná: Nenáročný kvetoucí keř, který plodí zdravé ovoce

Trnka obecná, nazývaná také jako slivoň trnitá nebo slivoň trnka, je opadavý, bohatě rozvětvený keř, pro něž jsou typické dlouhé trny a modré plody. Díky tomu, že je keř trnka odolný a nenáročný, jej lze velmi snadno pěstovat na zahradě. Co péče o tuto dřevinu obnáší a jak využít její ovoce?

Trnka obecná (Prunus spinosa)

Trnky jsou listnaté keře, vzácněji stromky, které se přirozeně vyskytují v Eurasii a Severní Africe. V Severní Americe rostou jako nepůvodní druh. Mohou dosahovat výšky až 5 metrů, nicméně většinou dorůstají pouze do výšky cca 2 metrů. Jsou schopné se extrémně rychle rozšiřovat a vytlačovat ostatní druhy rostlin. Vzhledem k tomu, že rostou poměrně pomalu, však nejde o nijak silně invazivní druh.

Plody trnky obecné se rovněž nazývají trnky a mají podobu tmavě modrých peckovic. Jsou jedlé a nabízejí celou řadu možností využití. Kromě toho si na nich pochutnávají ptáci, pro které trnky představují důležitý zdroj potravy.

Vajgélie. Dlouhověký kvetoucí keř, který lze pěstovat v prostoru i živém plotu

Jak keř trnku poznat?

Trnky lze spatřit zejména na okrajích lesů, kde vytvářejí husté křoviny. Hlavní poznávací znamení představují dlouhé, ostré trny na větvích. Listy jsou relativně malé, měří maximálně 4 cm na délku a 2 cm na šířku. Řapíky, z nichž lístky rostou, mohou být jemně chlupaté.

Na jaře trnky bohatě kvetou bílými květy, které lákají ptáky a jiné opylovače. Květy později střídají plody v podobě kulatých peckovic, které jsou nejdřív zelené a později získávají modrou barvu. V našich podmínkách dozrávají od října do listopadu, kdy je lze také začít sklízet a různými způsoby upravovat.

Jak využít trnky (ovoce)?

Stejnojmenné ovoce trnky obecné se vzhledově podobá švestkám, je však menší. Využívá se především pro výrobu pálenky, sirupů, likérů, vína a džemů. Dále se z trnek připravuje čaj, který se pije při nachlazení, vysokém krevním tlaku nebo potížích s trávením.

Za syrova lze jíst trnky také, nicméně aby byly chutné, musí se sklízet ve správnou dobu. Svou typickou trpkost totiž ztratí až poté, co projdou mrazy. Pokud se vám se sklizní nechce čekat, můžete je jednoduše zmrazit v mrazáku.

Trnky obsahují velké množství vitamínu C, díky čemuž posilují obranyschopnost organismu. Dále mají příznivý vliv na trávení a mohou pomoci při potížích s ledvinami. Jsou rovněž bohaté na třísloviny a obsahují také organické kyseliny, pektiny, cukry a kyanogenní glykosid amygdalin. Ten se nachází v pecce uvnitř plodu a při požití může způsobit otravu kyanovodíkem.

Bobkovišeň: Okrasný keř do živých plotů, který přežije i minusové teploty

Pěstování trnky obecné na zahradě

Trnky jsou velmi odolné a nenáročné keře. Jakmile jednou zakoření, nemusíte se o ně skoro vůbec starat. Množství péče a pozornosti, které bude tento keř vyžadovat, bude záviset především na tom, za jakým účelem trnky pěstujete. Lze je totiž vysázet do živého plotu i do prostoru, kde mohou růst o samotě i ve skupinách. Trnky v živém plotu bude pravděpodobně nutné častěji ořezávat, aby zůstaly kompaktní a úhledné.

Stanoviště

Pro výsadbu trnek hledejte ideálně místo na slunci, popřípadě v polostínu. Platí, že na slunci bude keř nejlépe kvést a ponese nejvíce plodů. Pokud chcete trnky pěstovat jako živý plot a nejde vám o bohatou úrodu, můžete je bez obav pěstovat i v polostínu nebo stínu.

Na půdu trnky žádné velké nároky nemají. Nejlépe se jim sice daří v neutrální, vlhčí, dobře propustné půdě, avšak porostou i v půdách kyselých nebo zásaditých. Keř poroste v podstatě úplně všude, pokud dané místo není přemokřené.

Zálivka a hnojení

Zalévaní je nutné pouze po zasazení keřů, jakmile zakoření, nemusíte se zálivkou příliš zabývat. Jak bylo zmíněno výše, trnkám nevyhovuje podmáčení, proto je raději nezalévejte velkým množstvím vody. Problémům vzniklých v důsledku přemokření můžete do jisté míry předejít tím, že trnky zasadíte do dobře propustné půdy. Při pěstování těchto keřů se vždy řiďte jednoduchým pravidlem – trnky snesou spíše dlouhodobější sucho než přemokření, které by mohlo být příčinou houbových chorob.

Hnojení trnka obecná nevyžaduje, pokud ji však pěstujete v půdě chudé na živiny, můžete ji občas přihnojit hnojivem na zahradní dřeviny. Při sázení lze také zeminu promíchat s trochou zahradního kompostu.

Řez

Při prořezávání trnky se vzhledem k jejím dlouhým a ostrým trnům neobejdete bez rukavic, ideálně takových, které sahají až k loktům. Doporučujeme zvážit také ochranu očí, jelikož následky mohou být v případě píchnutí do oka velmi vážné.

Dobrou zprávou je, že trnka, která se pěstuje pro plody, řez nutně nevyžaduje. Jiná situace však nastává, když je součástí živého plotu – v takovém případě se občasnému prořezávání nevyhnete. Keře vždy zkracujte a upravujte tak, aby vyhovovaly vašim požadavkům. Žádnými jasně danými pravidly se při prořezávání trnky obecné řídit nemusíte.

Jak množit trnku obecnou?

Nejčastěji se trnka obecná množí pomocí kořenových odnoží, které se odebírají v době vegetačního klidu. Po odebrání odnož zasaďte a zalijte. Pokud ji nemůžete zasadit ihned, zabalte ji do mokrého papíru a plastového sáčku, aby nevyschla.

Jak pěstovat mišpuli? Je to jednoduché, ovoce ponese i s minimem péče

Choroby a škůdci

Slivoně, mezi něž trnka obecná patří, často napadají mšice nebo svilušky. Mohou se vyskytnout také některé choroby, jmenovitě například červená skvrnitost, rez nebo suchá skvrnitost listů.

Zdroje: wikipedia.org, thespurce.com, ekozahrady.com