Tvář Fridy Kahlo patří k těm nejvíce slavným a ikonickým obličejům na světě. Stejně jako její obrazy však člověka uchvátí její životní příběh. Víte, proč se světoznámá mexická umělkyně dočkala zájmu uměleckých kritiků i životopisců?
Frida Kahlo, dítě fotografovo
Magdalena Carmen Frieda Kahlo y Calderón se narodila 6. července 1907 v mexické obci Coyoacán (dnes součást Ciudad de México). Pro španělštinu netypické příjmení a německy psané jméno Frieda získala od otce Wilhelma Kahlo, který byl německo-maďarského původu. Frida brzy začala používat pouze toto křestní jméno, ale bez původního německého pravopisu. Její matka Mathilde Calderón byla Mexičanka částečně domorodého původu a silné katolické víry.
Frida měla několik sester a pravděpodobně z nich byla nejvíce synem svému otci. Díky němu se poprvé přiblížila umění už v dětství. Byť Fridu Kahlo fotografie nejdříve moc nezajímaly, stala se jeho fotografickou asistentkou. Pozorovala jej ráda také při malování a při retušování fotoportrétů. Později si focení také zamilovala. Sbírala různé snímky, jejichž výstavu jsme mohli vidět loni v Praze.
Ve třinácti letech prodělala Frida Kahlo nemoc, která významně předznamenala její životní prožitky. Jednalo se o obrnu. Jedna noha jí trochu zakrněla, pročež kulhala a nosila na ní několik vrstev punčoch a podpatek. Začala se tomu navzdory věnovat různým sportovním aktivitám včetně zápasení a boxu. Přesto ji známe více jako intelektuálku a umělkyni.
Zrození malířky Fridy Kahlo: Nehoda jí vzala zdraví na celé roky
Biografické záznamy mladou Fridu popisují jako rozmazlenou, energickou, inteligentní a celkem extrovertní. Dostala se na prestižní střední školu, kde se kamarádila převážně s bohémskými chlapci. Alejandro Gomez Arias, vůdce jejich skupiny, se stal jejím prvním přítelem, skrze kterého díky četbě evropských filosofů objevila komunismus. I politika totiž v jejím životě hrála významnou roli. Ale dostaňme se už k umění.
Kdyby neutrpěla Frida Kahlo zranění v takovém rozsahu, možná by se ani nestala malířkou. Osud však chtěl, aby osmnáctiletá Frida někde zapomněla dárek od přítele. Aby se mohli vrátit a hledat jej, rozhodli se, že pojedou domů pozdějším autobusem. Ten narazil do tramvaje, která jej rozdrtila o zeď. Fridu probodlo kovové zábradlí. Měla najedenáckrát zlomenou nohu, natřikrát páteř, natřikrát pánev, vykloubené rameno a chodidlo. Úraz samozřejmě těžce potrhal i její břišní oblast. Nejspíš právě proto její všechna tři pozdější těhotenství selhala.
Umělkyně trpěla do konce života těžkými bolestmi skoro celého těla. Musela prodělat celou řadu operací po nehodě a některé i po letech. Její první obrazy vznikly na nemocničním lůžku. Než se Frida prvně pořádně zvedla, trvalo to celé měsíce. Malování ji však neopustilo – celkem za život vytvořila asi 200 obrazů.
Frida Kahlo autoportrétem zkoumala svou identitu
Z umělecky teoretického hlediska tvořila Frida Kahlo obrazy inspirované mexickým folklorem, ale také renesancí a avantgardními směry. Velkou část její tvorby zaujímal autoportrét, protože „byla často sama a sebe samu znala nejlépe”.
Byla to velká vlastenka, inspirovaná mexickým myšlenkovým hnutím Mexicanidad. Malovala se v tradičních mexických šatech. Hlavní náplní děl však bylo její vlastní nitro – její aktuální životní situace i její chronická bolest. Na jejích obrazech lze vidět i spoustu metaforických a symbolických zvířat či rostlin.
Vnímáte barvu čísel? Aneb proč se synestézie často vyskytuje u autistů a umělců?
Uveďme si pár konkrétních obrazů Fridy Kahlo – děl ukazujících její pocity:
- Dvě Fridy (1939). Dvojité vyobrazení sebe samé vzniklo po rozvodu a zobrazuje rozpor v autorčině duši. Obě její osobnosti mají v hrudi dutinu, kde je vidět srdce. Srdce jsou propojená stejně jako jsou spojené i ruce dvou Frid. Ta nalevo, oděná v tradičních šatech, má srdce otevřené a zlomené po ztrátě manžela. Ta napravo, oblečená moderněji, má srdce celé.
- Zlomený sloup (1944). Opět obraz duality. Malířka je zde vyobrazená s odhaleným tělem i nitrem, v němž doslova vidíme zlomený sloup. Tím je její trvale zmrzačená páteř. Navíc má v kůži zabodnutých několik desítek hřebíků. Tváří se však drsně a stojí rovně.
- Raněný jelen (1946). Tento autoportrét je posazen na hlavě jelena majícího v sobě zabodaných několik šípů. Obraz měl pravděpodobně vyjadřovat hlavně malířčinu fyzickou bolest. Jako model použila jelínka jménem Granizo, kterého chovala doma jako mazlíčka. Kromě něj měla doma i ptáky a další rozmanitou zvěř.
Frida Kahlo & Diego Rivera: Spolu přese všechno
Zdaleka ne každý umělec je tak originální a identifikovatelný ve svých dílech, jako byla Frida Kahlo. Životopis této malířky však na rozdíl od její tvorby vyžaduje znalost jejího životního partnera. Věhlasného mexického muralistu Diega Riveru, o dvacet let staršího, prvně viděla v patnácti. Zrovna pracoval na jednom ze svých pouličních obrazů.
Dohromady se dali v roce 1928 a v roce 1929 se vzali. Byli to dva velice rozdílní lidé. On byl zavalitý megaloman v prostém oděvu, ona drobná, velmi pestrobarevně oblékaná a expresivní, ale jistým způsobem submisivní. Umělecky byla Frida dlouho ve stínu manželovy slávy. Inspirace však byla vzájemná. Ve svém raném období se pár na nějaký čas přestěhoval do USA, kde se seznámil s mnoha umělci. Fridu inspiroval hlavně Detroit. Když tam žila, zkoušela nové techniky jako rytiny a fresky – ale s převážně ponurými motivy.
Žena se rozhodla zahodit žiletku a rok se neholit. Jak to dopadlo?
Vztah Fridy Kahlo a Diega Rivery byl vášnivý, bouřlivý i bolestný. V roce 1939 se dokonce rozvedli, jen aby se za pár měsíců opět vzali. Diego byl notorický sukničkář. Frida si to však nenechala líbit. Také si začala s pár lidmi. Na jejím seznamu je například umělec Isamu Noguči, vyhoštěný sovětský politik Lev Trockij a také pár slavných žen, u kterých však neexistují pevné důkazy. Po smrti Fridy Kahlo ji její vdovec údajně prohlásil za to nejlepší, co jej v životě potkalo.
Temná stránka Fridy Kahlo: Zajímavosti na trochu jinou notu
- Vymýšlela si. V biografických materiálech můžeme najít dost zajímavých lží. Frida Kahlo například tvrdila, že její otec byl židovského původu, což se ukázalo jako nepravda. Jako svůj rok narození uváděla schválně rok 1910, protože to byl rok revoluce v Mexiku. Takových přikrášlení bylo více. Právě bohatá fantazie jí však také napomohla v její umělecké cestě a zasloužila jí nevyžádanou nálepku surrealismu.
- Byla manipulativní??? Setkáme se i s názory, že to Frida Kahlo se svým mučednictvím přeháněla. Chronická bolest a emoční utrpení však samozřejmě není žádný žert. Není divu, že je umělec mnohdy převede na plátno ve velmi stylizované a zveličené formě. Některé zdroje však ukazují náznaky, že Frida Kahlo o sobě mluvila podobně, jako se malovala. Kdo ví.
- Adorovala Stalina. Komunismus této osobnosti budeme vyčítat jen sotva. Ideály osvobození pracující třídy samy o sobě jsou celkem honosné. Ale co s politickou praxí? Frida Kahlo se sice vyspala s Trockým, ale velmi rychle se jí zprotivil. A jedním z důvodů prý mělo být i to, že se obrátila ke stalinismu. Zůstala jeho přívržencem i po tom, co už věděla, kolik lidí Stalin poslal na smrt. Dokonce se s ním před smrtí namalovala. Takže tak. I Frida byla jen člověk.
Úmrtí a odkaz největší mexické umělkyně
Ve čtyřicátých letech už měla Frida Kahlo jisté jméno jakožto umělkyně. Kromě malování se také stala učitelkou výtvarného umění. Její obrazy však kupovalo hlavně pár stálých fanoušků. Spoustu potenciálních zakázek prý ztratila, protože potřebovala dělat věci po svém. Po roce 1946 se její finanční situace začala zlepšovat.
Zdravotně to však už bylo jen horší. Zhoršovala se jí páteř. V roce 1953 měla Frida první sólovou výstavu. Lékaři jí zakázali přijít na vernisáž, ale nechala se tam odnést i s postelí. Na jaře dalšího roku skončila v nemocnici a 13. července zemřela na plicní embolii.
Dnes jsou díla Fridy Kahlo světoznámá. Dokonce má vlastní muzeum ve svém bývalém domě. Hledáme v jejích obrazech spojitost s mučednickou úlohou ženy a nadáváme jí, že to přehání. Oslavujeme ji jako ikonickou feministku, která dokázala najít svou cestu, přestože tíhla k roli nastrojené a (většinou) poslušné manželky. Obdivujeme její pestré barvy, magicko-realistické symboly, kreativitu a expresivnost. Není pochyb, že na světové umělecké scéně zanechala nesmazatelnou stopu.
Životní moudra Fridy Kahlo – citáty nejen o umění
„Mysleli, že jsem surrealista, ale to jsem nebyla. Nikdy jsem nemalovala sny. Malovala jsem svou vlastní realitu.“
„Chtěla jsem velmi jasně a intenzivně vyjádřit to, že důvodem, proč lidé museli vymýšlet nebo si představovat hrdiny a bohy, je čistý strach. Strach ze života a strach ze smrti.“
„Zamiluj se do sebe, do života a pak do koho chceš…“
Zdroje:
John F. Morrisson: Frida Kahlo. Chelsea House Publishers, 2003.
Gerry Souter: Frida Kahlo: Beneath the Mirror. Parkstone Press, 2005.
Stephanie Mencimer pro Washington Monthly (2001): The Trouble With Frida Kahlo
FridaKahlo.org, Wikipedia, Britannica, Citáty.cz, Cultura Colectiva, Biography.com,
2 fotky 
