Hlíva ústřičná na imunitu. Proč jsou dřevokazné houby tak léčivé?

Hlíva ústřičná se těší velké oblibě. Nabízí se proti rakovině nebo na imunitu dětem. Její léčebné účinky jsou velmi všestranné a hlívu lze konzumovat i užívat všemožnými způsoby. Proč je hlíva léčivá a v čem nám může pomoci? Jak lze hlívu pěstovat doma? Navíc přidáme i několik výborných receptů!

Léčivé houby a jejich působení

Hlíva je dřevokazná houba s všestranným využitím v alternativní medicíně i v kuchyni. Je to v podstatě parazit, který vyrůstá na dřevě a živí se jím. Také mnohé další parazitické dřevokazné houby vykazují výrazné léčebné účinky. Patří k nim například reishi neboli lesklokorka – ganoderma, shiitake – houževnatec jedlý, Jidášovo ucho – boltcovitka bezová nebo rezavec šikmý řečený čaga. V čem spočívá jejich síla?

Účinek léčivých hub spočívá především v jejich parazitickém působení. Tyto houbičky jsou již po tisíciletí známé v tradiční čínské medicíně. Jsou nabité cennými prospěšnými látkami a v duchu základního pravidla přírodní medicíny, které se týká toho, že podobné se léčí podobným, parazitické dřevokazné houby působí především na to, co je v organismu navíc – třeba jako nežádoucí výrůstek. Proto se velice dobře uplatňují v léčbě bradavic a kožních nemocí, ale také třeba nádorů. Mají silně protizánětlivé působení a virostatický účinek. Toho se cení zejména v rámci podpory imunitního systému a léčby takových virových nemocí, na které neznáme lék.

Kdy se sbírají houby václavky a proč se jim tak říká?

Hlíva ústřičná – účinky na zdraví

Čerstvá hlíva ústřičná obsahuje cca 2,5% bílkovin, 5% sacharidů a mizivé množství tuku. Obsahuje celých 18 druhů mastných kyselin, z nichž asi 50% zabírá kyselina linolenová a 40% kyselina olejová. Dále se v hlívě ústřičné nacházejí vitamíny skupiny B a mnoho minerálů (draslík, železo, fosfor, selen, zinek, bor, jod). Důležitými jsou složkami jsou rovněž steroly a kyselina listová, která podporuje vznik a růst nových buněk. Nechybí ani biologicky aktivní látky betaglukany, které mají spoustu zajímavých účinků. Především stimulují imunitní systém a zvyšují obranyschopnost, působí proti nádorům, snižují hladinu cholesterolu v krvi, podporují dobré trávení a usnadňují hojení ran.

Hlíva ústřičná působí na kardiovaskulární systém, snižuje krevní tlak a vyrovnává hladiny cholesterolu, pomáhá proti únavě a stresu, posiluje imunitní systém a likviduje nežádoucí plísně, viry a bakterie v těle. Užívá se při všech nemocech, v rekonvalescenci, mohou jí i děti, těhotné a kojící ženy. Pomáhá pacientům s rakovinou a vážnějšími nemocemi, doporučuje se při obezitě, při alergiích, astmatu a speciálních dietách. Pomáhá nastartovat samouzdravovací schopnost organismu. Osvědčila se také v léčbě bradavic, genitálních bradavic – papilomů, různých virových onemocněních, mezi něž patří také HPV, herpetické viry, pásový opar nebo EBV způsobující mononukleózu.

Kotrč kadeřavý a co si z něj připravit

Hlíva hubí také bakterie, nejvíce zlatého stafylokoka a E. Coli. Doporučuje se při infekcích všeho druhu, při výskytu parazitů ve střevech, při anémii, cukrovce, proti kornatění tepen, k celkovému posílení a omlazení, při akné, ekzému a nejrůznějších kožních nemocech. Zkoumány jsou protirakovinné účinky hlívy – na základě několika pokusů bylo zjištěno, že hlíva zpomaluje růst nádorů.

Hlíva ústřičná také zabraňuje ateroskleróze, která spočívá v poškozování věnčitých tepen, a poškození srdečního svalu. Mimo jiné totiž zpevňuje žilní stěny, čímž pomáhá předcházet vzniku křečových žil, zvyšuje rovněž průchodnost a elasticitu cév. Dále snižuje vysoký krevní tlak včetně vysokého nitroočního tlaku, který často obtěžuje pacienty s cukrovkou.

Hlíva – pěstování v domácích podmínkách

Hlíva roste od konce léta do zimy na živých nebo odumřelých kmenech listnatých stromů. Během mírné zimy se objevuje už brzy na jaře. Dá se ale pěstovat i uměle doma pro okamžitou spotřebu. Umělé pěstování hlívy se u nás provádělo již od 60. let v bývalém Československu, ale velký rozmach nastal až od 80. let. Hlíva se uměle pěstuje stejně jako třeba žampióny nebo houbičky shiitake.

Čerstvou hlívu si můžete koupit i v substrátu a pěstovat si ji doma – třeba ve špalku na zahradě. Hlíva se obvykle prodává čerstvá v prodejnách s ovocem a zeleninou, obdobně jako žampióny, anebo v různých dalších podobách – nejčastěji sušená, nebo rozdrcená na prášek – ve zdravých výživách, bylinkářství a lékárnách. K sehnání je tedy například sušená hlíva celá, sušená drcená hlíva v tobolkách nebo tabletách, hlíva pro děti s různými přidanými látkami, příchutěmi a vitamíny jako doplněk stravy a podobně.

Proč se houbám liškám říká kuřátka a jakými léčivými účinky nás mohou překvapit?

Hlíva v kuchyni – jak zpracovat čerstvou hlívu?

Čerstvá hlíva se může nakládat do octa, například se zeleninou, nasušit nebo uvařit. Vynikající je například v polévkách či omáčkách. Houba se obvykle konzumuje celá, ale nejvíce je chutný její klobouk – noha bývá totiž velice tuhá a špatně stravitelná. Prášek ze sušené hlívy se dá v kuchyni použít i jako koření. Hlíva se může nechat i fermentovat a použít podobně jako třeba kvašené zelí.

Z hlívy si můžete připravit smaženici, opéct nebo osmažit ji jako maso, výborný je také hlívový guláš nebo falešná dršťková polévka z hlívy. Hodí se například do rizota, nebo se z hlívy mohou připravit karbanátky.

Hlíva ústřičná – nežádoucí účinky

U některých lidí s citlivým zažíváním se může objevit průjem, nadýmání nebo trávicí problémy po konzumaci hlívy. Alergie hlíva obvykle nezpůsobuje. Ideální je používat pouze klobouk a nijak to s hlívou nepřehánět. Pokud hlívu nabízíte dětem, raději ji dávejte těm starším, anebo na doporučení lékaře, pokud se jedná třeba o konkrétní doplňky stravy s hlívou. Hlíva u dětí se nejčastěji bere na imunitu, virová onemocnění a bradavice.

Jidášovo ucho na imunitu a proč věnovat pozornost dalším léčivým houbám?

Hlíva – recepty

Polévka s hlívou a zeleninou

Připravíme si:

3 ks větší čerstvé hlívy
3 ks větších brambor
2 ks střední mrkve
1 ks mraženého zeleného hrášku
1 menší cibuli
2 stroužky česneku
olivový olej
kmín, mořskou sůl, barevný pepř
sušená majoránka, čerstvá petrželka
1 ks smetany nebo veganské alternativy smetany
trocha bramborových vloček

Postup:

Pokrájenou hlívu zlehka osmahneme na oleji se solí, kmínem, drceným barevným pepřem a pokrájenou cibulkou, poté přidáme nakrájené brambory a mrkve, vše zalijeme dostatečným množství vody ve velkém hrnci a necháme vařit. Jakmile se polévka začne vařit, ztlumíme ji a přidáme mražený hrášek, později ještě trochu sušené majoránky nebo jiných bylinek a nakonec trochu smetany. Vše povaříme a na závěr můžeme polévku ještě zahustit trochou bramborových vloček a přidat do ní čerstvě utřený česnek.

Rizoto s hlívou, sýrem a rajčaty

Připravíme si:

5 ks čerstvé hlívy
1 pytlík jasmínové rýže
7 malých keříčkových nebo cherry rajčátek
1 ks mraženého zeleného hrášku
olivový olej
růžovou himalájskou sůl
barevný pepř, čerstvá bazalka
strouhaný sýr nebo strouhaný veganský sýr

Postup:

Hlívu pokrájíme a osmažíme na oleji se solí a drceným barevným pepřem, přidáme 5 nakrájených malých rajčátek a vše necháme dusit společně s trochou vody. Po chvíli přidáme i krátce povařený hrášek a lístečky čerstvé bazalky. Směs dobře podlijeme vodou a olejem a dusíme do měkka. Zvlášť si uvaříme rýži.

Poté vše zamícháme dohromady, do rizota nakrájíme zbytek čerstvých rajčátek a nastrouháme sýr, který se v horkém pokrmu hezky roztopí.