Překvapující účinky křenu. Vyzkoušejte účinné antivirotikum!
Taťána Kročková
2. 4. 2021
Křen selský je oblíbenou rostlinou, z níž se využívá silně pálivý, aromatický a léčivý kořen. Ten se vykopává na podzim a uskladňuje přes zimu, případně se dá vykopat i na začátku jara. Jaké účinky křen má a při jakém onemocnění nám může pomoci? Jak křen konzumovat a kdo by se mu měl raději vyhnout?
Kdy vykopat kořen křenu a jak jej skladovat?
Křen selský se u nás přirozeně vyskytuje i volně na loukách a polích, pokud si jej cíleně nepěstujeme na svých zahrádkách. Jsou pro něj charakteristické bílé kvítky a velké aromatické listy. Kořen křenu vykopáváme buďto brzy z jara, anebo hlavně na podzim po odkvětu, kdy mají kořeny obecně největší sílu. Vykopat kořen křenu není snadné, bývá velmi hluboko a také je dosti rozvětvený. Postranní drobné kořínky se uchovávají pro jarní výsadbu.
Kořen křenu se sklízí až druhým nebo třetím rokem, kdy je dostatečně velký. Skladujeme ho přes zimu v bednách s pískem, aby byl ještě na jaře čerstvý a k užitku, protože právě na jaře (stejně jako na podzim) potřebujeme nejvíce vitamínů a dobrou podporu imunitního systému, abychom se vyhnuli všem chřipkám a virózám, které na nás v tomto období útočí.
Pokud si křen sami nepěstujete, nebo si jej netroufáte vykopat někde na louce, můžete si ho samozřejmě zakoupit v kvalitní prodejně zeleniny a ovoce.
Co obsahuje křen?
Křen obsahuje hodně vitamínu C, ale i vápník, draslík, hořčík, železo, betakaroten, také silice, glykosidy a antibakteriální látky. Křen je účinné antibiotikum a antivirotikum.
Účinky křenu a jeho použití v lidové medicíně
Křen se odedávna používal jako prevence a lék při nachlazení, chřipce, virózách, při všech zánětlivých a horečnatých onemocněních, při revmatismu, vytahoval záněty z těla, prokrvoval pokožku i zanícenou oblast při použití ve formě vnějších obkladů, křenových placek a podobně. Dá se užívat v různých podobách, vnitřně nastrouhaný v různých pokrmech, jako křen s jablky či křen s medem, v podobě křenové šťávy či sirupu, vnější použití se obvykle týká přípravy takzvané křenové placky, která se přikládá na bolavá a zanícená místa, kde se nechává působit. Používají se také naklepané křenové listy.
Křen pomáhá celkově při těchto potížích:
- virové záněty v těle všeho druhu
- chřipka, nachlazení, záněty dýchacích cest
- zánět průdušek a zápal plic, kašel (odhleňuje)
- bolesti v krku, zánět v ústech, angína
- revmatismus, bolesti svalů a kloubů
- vnitřní zánět v těle, například také zánět v zubu, apod.
- žloutenka, zánět jater
- chronické infekce ledvin, močových cest, vnitřních orgánů
- chronické záněty střev
- zánět v uších, silná rýma, zánět dutin
- nechutenství
- záněty trávicího traktu
Křen v kuchyni
Kořen křenu se očistí, oloupe a nastrouhá. Opatrně při zacházení s křenem, je silně štiplavý a aromatický, můžete si podráždit sliznice a oči. Křen vám pravděpodobně už při zpracování uvolní dýchací cesty, ale zabraňte kontaktu rukou špinavých od křenu s očima. Křen se nakládá s jablky, nebo s medem, což je pak vynikající zdravá pochoutka, která se přidává jako ochucovadlo do různých pokrmů ve velmi malém množství, anebo vyloženě jako lék. Vynikající jsou také křenové pomazánky.
Také opatrně s křenovou šťávou, pokud si budete křen odšťavňovat. Takové šťávy stačí přidat do zeleninového nápoje, smoothie nebo jiného pokrmu opravdu velmi malé množství. Křen se hodí jako příloha k masu, do salátu, také v kombinaci s červenou řepou. Velmi často je oblíbený k šunce a jiným uzeninám, které však vůbec nejsou považovány za zdravé. Křen se ale dá naložit i do alkoholu a užívat po doušcích jako pořádně silný lektvar, který vypálí každý bacil.
Nastrouhaný křen vydrží i bez jiných úprav delší dobu v lednici, zpravidla tak 2 týdny, nebo i déle, ale ideálně s medem, jablky, červenou řepou či jinými přísadami, samotný vysychá a ztrácí své aroma.
Podpůrná léčba při nákaze koronaviru a jiných virózách. Zkuste přírodní antivirotika
Jak připravit křenovou placku?
Pokud potřebujete vytáhnout zánět z těla, nebo si poléčit bolavé rameno či koleno, můžete si připravit křenovou placku. Smíchejte 1 díl nastrouhaného křenu s 1 dílem libovolně zvoleného tuku (může být i sádlo) a 5 díly mouky. K obkladům se dají použít i čerstvé listy, které se přikládají na postižené místo, zaváží a nechají působit.
Křen − nežádoucí účinky
Pro koho není křen vhodný? S užíváním křenu opravdu pozor, protože je velmi silný a mohl by vám až popálit či poleptat sliznici. V prvé řadě dráždí jícen a žaludek, proto velmi opatrně, pokud máte žaludeční vředy či jiné problémy a celkově “slabý” žaludek. Může také podráždit celkově trávicí trakt, střeva, žlučník, nebo ledviny a močové cesty, což je pak velmi nepříjemné a nebezpečné. Vyhnout by se mu měly i těhotné ženy, silně prokrvuje. Není vhodný samozřejmě ani pro kojící maminky a malé děti. Pozor i na manipulaci s křenem − zejména na oči.
Recepty s křenem
Křen s jablky
Připravíme si:
- 1 velký kořen křenu
- 1 kg jablek
- 1 citrón
- sůl
Postup:
Křen očistíme, oloupeme a nastrouháme. Jablka omyjeme, oloupeme a nastrouháme rovněž. Z citrónu vymačkáme šťávu, vše smícháme dohromady a lehce přisolíme. Hotový křen s jablky natlačíme do sklenic, pevně uzavřeme a uchováváme v lednici, kde nám vydrží i pár týdnů. Pokud bychom chtěli zajistit delší trvanlivost na několik měsíců, je třeba křen s jablky jednoduše zavařit.
Křenová pomazánka s červenou řepou
Připravíme si:
- 3 větší červené řepy
- 1 kořen křenu
- citrónová šťáva
- sůl
- tvaroh (nebo zakysaná smetana či bílý jogurt, případně veganská alternativa)
Postup:
Řepu oloupeme, uvaříme a nastrouháme. Křen oloupeme a nastrouháme. Vše smícháme dohromady s trochou citrónové šťávy, soli i cukru, utřeme tvaroh najemno, nebo použijeme kysanou smetanu, hustou veganskou smetanu, bílý jogurt nebo hustý veganský sójový bílý jogurt. Pomazánku (nebo dip) ještě libovolně dochutíme a dle konzistence podáváme k masu či hlavnímu chodu, anebo jako pomazánku natíráme na pečivo.
Recept na křenovou omáčku. Pochutnáte si a navíc zaženete bacily