Umění sebereflexe. Jak získat náhled na sebe sama?

Sebereflexe neboli vědomí sám sebe je schopnost, jíž se zabývali již starověcí myslitelé. Představuje vědomý akt a je také jedním z projevů inteligence. Prostřednictvím sebereflexe si uvědomujeme nejen své silné a slabé stránky, pocity či vlohy, nýbrž i to, co nás přesahuje – například náš vztah k osobám, jež nás obklopují, i lidstvu jako takovému.  Proč je sebereflexe důležitá pro nás samé i pro společnost jako celek? Jak sebereflexi rozvíjet? V jakých oblastech života ji využijeme a v čem nám může pomoci?

Moderní pojetí sebereflexe

Sebereflexe je pojem, kterým se zabývá více oborů. Význam má především pro psychologii a filozofii, nicméně poznatky týkající se sebereflexe jsou důležité například i pro sociologii nebo pedagogiku.

Sebereflexi lze definovat jako mentální proces, který nám pomáhá poznat, kým vlastně jsme, jaké máme hodnoty a proč jednáme tak, jak jednáme. Současně si díky sebereflexi uvědomuje naše talenty, slabé stránky, dobré a špatné vlastnosti i vztah k okolnímu světu. Jsme si vědomi naší odpovědnosti, motivace i toho, kde by bylo záhodno provést změny, abychom se stali lepšími či abychom zlepšili svůj život.

Psychopatem se člověk rodí, sociopatem se člověk stává. Umíte je poznat a proč jsou nebezpeční?

Sebereflexe nám umožňuje vidět sebe sama cizíma očima

Z výše zmíněného vyplývá, že díky sebereflexi je člověk schopný vidět sám sebe pohledem cizího člověka. To znamená, že o sobě dokážeme smýšlet kriticky, tedy bez iluzí či klamů ovlivňujících naše vnímání. S pojmem sebereflexe úzce souvisí pojem sebehodnocení a další termíny uplatňované především v psychologii – sebepojetí, sebeprožívání apod. Umění sebereflexe však využijeme i v sociálních interakcích, protože díky němu lépe porozumíme nejen sami sobě, ale také ostatním.

Sebereflexi vděčíme také za:

• možnost provést introspekci
• schopnost efektivně reagovat
• schopnost lépe porozumět jak sobě samým, tak druhým lidem

Sebereflexe nám umožňuje provádět introspekci. Co to znamená? Že díky této schopnosti dokážeme pozorovat a zkoumat vlastní myšlení, vnímání, cítění a další procesy probíhající v naší mysli. To dále přispívá k nalezení toho, co je pro nás skutečně důležité. A jakmile víme, na čem nám doopravdy záleží a čeho chceme dosáhnout, můžeme pojmenovat naše cíle a postupně směřovat k jejich dosažení.

Když lépe porozumíme tomu, oč nám v životě jde, snáze pochopíme, proč se v určitých situacích chováme tak, jak se chováme. Na základě toho případně můžeme provést změny, které nám umožní efektivněji reagovat na různé události a další podněty. Také díky tomu například přestaneme říkat věci, kterých bychom později mohli litovat.

Schopnost sebereflexe do značné míry spočívá v tom, že se na sebe dokážeme podívat s jistým nadhledem a umíme sami sobě porozumět. Pokud se nám navíc podaří vlastní chování, motivace či prožívání kriticky zhodnotit, jsme na nejlepší cestě k lepšímu já. Vedle toho nám sebereflexe dává možnost lépe pochopit druhé, protože díky pochopení sebe sama se do druhých dokážeme lépe vžít. To je pochopitelně nesmírně důležité pro mezilidské vztahy a celkově pro život ve společnosti.

Proč je sebereflexe důležitá?

Sebereflexe nám pomáhá rozvíjet naše dovednosti. Díky schopnosti podívat se na sebe sama s nadhledem dokážeme bez emocí zhodnotit, v čem bychom se mohli nebo měli zlepšit. V práci, ve škole, v rodině i v jakémkoliv jiném kontextu je sebereflexe důležitou součástí učení, jelikož nám umožňuje poučit se z chyb a identifikovat naše slabé a silné stránky. Sebereflexe nás tedy žene kupředu.

Díky schopnosti sebereflexe se také dokážeme zamyslet nad tím, zda nás to, co děláme a jak žijeme, činí šťastným. Bez ní bychom například zůstávali v zaměstnání, které nás nenaplňuje, nebo v partnerském vztahu, který nás ve skutečnosti ubíjí. Zkrátka bychom takzvaně mlčeli a drželi krok, aniž bychom brali ohled na naše pocity, potřeby nebo výsledky našich činností.

Jak poznat manipulátora? Někdy to zjistíme až po letech vztahu, říká psycholožka

Jak sebereflexi rozvíjet?

Sebereflexi provádíme do jisté míry automaticky. Občas však určitě není od věci zamyslet se sám nad sebou vědomě. Jak na to?

Abychom mohli „reflektovat sami sebe“, potřebujeme zklidnit naši mysl. Pomoci mohou například meditační techniky. Není však nutné hned meditovat, někomu může stačit jen pár hlubokých nádechů a výdechů, chvilka čtení, pletení nebo jakákoliv jiná oblíbená aktivita.

Poté si začneme klást takzvané reflektivní otázky, například:

• Jaké jsou mé silné stránky? Jaké mám dovednosti? Co mi skutečně jde?
• Jsou nějaké oblasti, ve kterých se potřebuji zlepšit? Jaké?
• Mám nějaké problémy, které je potřeba co nejdříve vyřešit? Existuje něco, co mě tíží a kvůli čemu se nemůžu soustředit například na práci?
• Čeho jsem dosáhl/a? Jaké mám cíle? Jsem na té správné cestě k jejich dosažení?
• Co mi dělá radost?
• Starám se o sebe po fyzické i psychické stránce?
• Starám se dostatečně o vztahy s blízkými?

Zpočátku se sebereflexe může zdát obtížná, nicméně postupem času zjistíme, že odpovědi na pokládané otázky přicházejí takřka samy. Důležité je vytrvat a nepřestávat se soustředit na cíl, jímž je poznání sebe sama. V konečném důsledku možná zjistíme, že se díky umění sebereflexe pomalu, ale jistě stáváme sebevědomějšími, výkonnějšími a spokojenějšími.

Zdroje: berkleywellbeing.com, apas.cz, encyklopedie.soc.cas.cz, wikisofia.cz, open.ac.uk