Ženská věznice ve Světlé nad Sázavou má jako jediná v zemi také oddíl pro matky s dětmi. Prostředí je maximálně přizpůsobeno dětem a na návštěvníka zapůsobí příjemným prostředím odpovídajícím plně vybavené mateřské škole. Uvězněná matka tak zde může se svým potomkem oslavit i nadcházející Den matek. Jak probíhá výkon trestu na tomto jedinečném oddělení a v čem spočívá jeho největší přínos?
Areál budov bývalé školy v přírodě byl ve Světlé nad Sázavou v roce 2000 přestavěn na ženskou věznici. Již pár let po založení zde vzniklo v té době kontroverzní oddělení. Splněním několika přísných kritérií bylo možné, aby nedošlo k narušení mateřského pouta ani po odsouzení a nástupu trestu matky. „Hlavně ze začátku jsme museli čelit kritice laické a odborné veřejnosti ale i některých politiků, kteří měli jisté pochybnosti s odkazem na Listinu základních práv a svobod,“ říká Gabriela Slováková, ředitelka věznice Světlá nad Sázavou.
Mohla byste přiblížit, kdo jsou typické obyvatelky věznice ve Světlé?
Svůj trest tu odpykává téměř 900 žen. Máme zde zastoupeny všechny skupiny a úrovně ostrahy, které si lze v rámci českého vězeňství představit. Vězeňkyně jsou od mladistvých (15-18 let), přes hendikepované (oddělení pro trvale pracovně nezařaditelné), až po doživotně odsouzené. Je zde také oddíl pro výkon trestu matek s dětmi.
Oddělení pro matky s dětmi provozujete již od vzniku věznice?
Téměř, letos fungujeme šestnáctým rokem a stále jsme jediný oddíl tohoto typu v České republice. Nedávno jsme tyto prostory rekonstruovali a v současnosti máme kapacitu pro 15 matek a 20 dětí. Matky tu mohou být s dětmi ve věku od 1 do 3 let. Když je žena odsouzena během těhotenství, je jí nástup trestu přerušen právě až do 1 roku dítěte, do vězení tak nastoupí až poté. Limit 3 let je stanoven i proto, aby si dítě pobyt ve vězení v budoucnu příliš nepamatovalo. Navíc je to také běžně věk, kdy již nastupuje do mateřské školy a potřebuje více podnětů.
Denní režim těchto vězeňkyň se točí jen kolem dětí nebo také dochází do zaměstnání?
Nechodí do práce. Chceme, aby maximum času trávily se svým dítětem a uměly se o něj správně starat. To je asi největší přínos našeho zařízení. Vše se přizpůsobuje dětem, probíhají tu pravidelné denní aktivity s ostatními dětmi zaměřené na jejich vývoj a dovednosti. Mají vlastní vycházkový dvůr s dětským hřištěm a bazénkem. Maminky s dětmi mohou také chodit ven. Navštěvuji tak samy lékaře, mají možnost vzít dítě na výlet vlakem nebo do zoo. Klíčové je, aby se dítě normálně vyvíjelo. Možnost mít tu děti a trávit s nimi čas mimo věznici však není jen tak. Matky pečlivě vybíráme a zohledňujeme několik faktorů.
Jaká kritéria pří výběru zohledňujete?
Každá matka musí nejdříve vyplnit žádost. Posuzujeme vyjádření lékaře, psychologa či OSPODu (Oddělení sociálně-právní ochrany dětí). V neposlední řadě pak záleží na parametrech trestu. Taková vězeňkyně nesmí mít za sebou například žádnou závažnou násilnou trestnou činnost. Kritéria jsou opravdu přísná, aby na oddělení nenastoupila vězeňkyně, která by mohla prostředí či atmosféru nějak negativně ovlivnit. Délka trestu matky odpovídá tomu, aby do těch 3 let věku jejího dítěte mohla odejít také.
Když je řeč o atmosféře, jak se tu slaví svátky během roku?
Hlavně Vánoce jsou velmi citlivou záležitostí. Je to období v roce, které je asi nejvíce o trávení času s rodinou, tudíž tu panuje poměrně smutná nálada. Odsouzené to těžce nesou. Na Vánoce i Velikonoce si často mohou své oddělení vyzdobit, upéct cukroví, některé si dají i malý dárek. Blížící se Den Matek je velmi individuální. Obecně mi přijde, že se tento svátek u nás moc neslaví, což je škoda. Někteří lidé v běžném životě obdarují svou maminku kytkou, což tady nelze.
Chodí za dětmi otcové?
Snažíme se, aby co nejvíce rodinných návštěv vězeňkyň, nejen z oddělení pro matky s dětmi, probíhalo mimo budovu věznice. Je v naší kompetenci takovýto typ návštěvy umožnit. Řekla bych, že dochází tak necelá polovina z nich. Část tatínků je také ve výkonu trestu. Kontakt s rodinou, která nemůže z finančních či jiných důvodů na návštěvy do věznice jezdit, může probíhat i díky Skype videohovorům.
Je skvělé, že nedochází k oddělení matky od svého potomka, na druhou stranu to může někdo vnímat jako omezování svobody dítěte. Setkala jste se s tímto názorem?
Když jsme oddělení před 15 lety zřizovali, tak jsme podobné kritice museli čelit, občas se nám někdo ozve i nyní. V začátcích jsme oslovili odbornou veřejnost, která se touto problematikou zabývá. Zkoumali jsme, zda dítěti v daném věku může pobyt u nás prospět či uškodit a všechna stanoviska vycházela ve prospěch našeho oddělení. Když už žena žádá o umístění k nám, znamená to, že se často o dítě nemá kdo z rodiny postarat a záleží jí na jeho osudu. V České republice fungují kojenecké ústavy, ale je velmi pravděpodobné, že pro takové odložené dítě už si matka-vězeňkyně nikdy nepřijde. Nemá k němu vztah. Když je tady s dítětem, snažíme se tento vztah budovat a posilovat.
„Kromě narozenin dětí tu slavíme nejvíce Vánoce. Snažíme se dětem koupit nějaké dárky a přizpůsobit za daných možností prostředí tak, aby si připadaly jako doma.
Svátek Den matek nijak zásadně neprožíváme, ale myslí se tu na něj. Většinou tu probíhá tak, že si něco upečeme pro děti, ty vyrobí něco nám, třeba nakreslí obrázek a trávíme čas spolu. Když je hezky, jdeme ven, hrajeme si.
Každopádně je určitě velmi důležité, aby se na maminky myslelo. Já jsem té své vždy koupila růži nebo Milka bonboniéru a popřála jí. Mé děti jsou ještě docela malé, ale budu ráda, když to budou mít stejně a Den matek spolu budeme slavit pravidelně.“
Pamela L. (25 let)
Takže dítě tu má i lepší zázemí?
Samozřejmě je nejlepší, když dítě zůstane ve zdravé rodině, kde funguje tatínek nebo prarodiče. Často je však sociální prostředí matky na svobodě výrazně horší než to, které je tady. Máme k dispozici vychovatelku, psycholožku, speciální pedagožku. Rozhodně platí, že dítě v takto nízkém věku zde stráví toto období kvalitně, což by se v mnoha případech nemuselo stát mimo naše zařízení. Často by takové dítě skončilo v ústavní péči a svou maminku ani neznalo. Snažíme se tu vytvářet a posilovat mateřské pouto. Není náhodou, že vězeňkyně z tohoto oddílu vykazují výrazně nižší recidivitu, než je tomu u ostatních.
Jaký je největší rozdíl mezi matkami na tomto speciálním oddělení a na těch klasických?
Určitě platí, že většina matek v klasickém výkonu trestu velmi trpí dočasnou ztrátou blízkého kontaktu se svými dětmi. Jsou zde ženy, které nejspíše budou trestnou činnost páchat i dále a nic je nezlomí. Pak je řada těch, které si určitě zaslouží druhou šanci a snaží se tomu vše podřídit. Pro takové matky je pobyt ve věznici traumatický. Ještě větší trauma je to však pro jejich děti, které nemohou být se svou mámou. Nespáchaly žádnou trestnou činnost, nikomu nic neudělaly, a přesto najednou nemají u sebe jednoho z rodičů. Okolí se jim vysmívá, soudí je. Matky umístěné na našem oddělení pro matky s dětmi si snad váží toho, že mohou mít své dítě u sebe. Snaží se být ve výkonu trestu velmi ukázněné. Ví, že jakékoliv závažnější porušení řádu věznice by znamenalo odebrání dítěte a nástup výkonu trestu na běžné oddělení.
Ohodnoťte tento článek:
Diskutovat
