Varovné příznaky schizofrenie. Co nemoci předchází a jak ji léčit?
Taťána Kročková
8. 10. 2020
Schizofrenie je jedna z duševních nemocí, která nahání hrůzu nejbližším lidem nemocného člověka. Pravdou však je, že si ani v nejhorším snu nedovedou představit, co skutečně pacient se schizofrenií prožívá. Jak poznáme varovné příznaky schizofrenie a kdo je touto nemocí nejvíce ohrožen?
Schizofrenie patří mezi psychózy
Duševní nemoci stále ukrývají svá tajemství. Dlouhá léta se vedou spory o to, zda se jedná o záležitost mozku, nebo vyšších sil, posedlosti ďáblem či zlým duchem. Dnešní věda věří lidskému mozku, který může nadělat pěknou paseku, pokud se v něm něco takzvaně pokazí. Když u člověka propukne psychóza, ztrácí veškerou kontrolu nad svým myšlením, prožíváním a jednáním. A mnohdy se stává nebezpečným pro sebe i pro své okolí. Schizofrenie tedy patří mezi psychózy a její projevy mohou být velmi rozmanité. Tuto diagnózu často dostávají i psychiatričtí pacienti, pro které prozatím nebyla nalezena přesnější škatulka, která by odpovídala souboru příznaků jejich chování. Většinou je označována jako nediferencovaná schizofrenie.
V prvé řadě je důležité vědět, že psychiatrický pacient není žádný blázen, který patří na okraj společnosti. Stát se to může každému z nás. Duševní poruchy si stále nesou své stigma a nebývají okolím přijímány dobře, proto je velice důležité uvědomit si, že i duševně nemocný člověk má právo na to žít spokojený a plnohodnotný život. V dnešní době také existují takové léky, které dokáží pacientům se schizofrenií pomoci lépe žít a potlačovat nepříjemné příznaky, díky kterým prožívají pravé peklo na zemi, a to nejen oni, ale i celá jejich rodina.
Pacient se schizofrenií mnohdy bývá svým chováním nebezpečný pro sebe i pro své okolí, protože vnímá realitu zcela jinak a jedná na základě svých vlastních patologických pohnutek. Správná medikace však může pomoci zabránit nejhoršímu. Žít se schizofrenií a léky, které ovlivňují běžné fungování našeho tělo však rozhodně není snadné.
Počátky schizofrenie se objevují už u dospívajících
Varovné příznaky schizofrenie můžeme někdy rozpoznat už u dospívajících dětí. Schizofrenie nejčastěji začíná u mladých lidí kolem věku 18 let. Ne vždy nemoc plně propukne hned, ale mohou se objevovat symptomy jako stažení se do sebe a do svého světa, omezení kontaktu se svým okolím, podivné a asociální chování nebo konzumace drog. Člověk hodně přemýšlí, z pohledu jiných “říká podivné věci”, nebo své vize a prožitky a před ostatními skrývá a raději nemluví vůbec. Přesto si nadále zachovává schopnost kontroly a dokáže se do určité míry přizpůsobit základním společenským pravidlům. Postupně ale ztrácí jak racionální úsudek, tak i schopnost se o sebe postarat, například dbát na hygienu, oblékání a podobně.
Mezi typické příznaky schizofrenie patří halucinace, bludy a poruchy smyslového vnímání, tedy úplná změna vnímání reality. Na základě toho se pak člověk chová velmi nevyzpytatelně a zmateně, hovoří nesouvisle a nesrozumitelně, reaguje na hlasy, které slyší ve své hlavě, je paranoidní a podobně. Tyto hlasy jej mnohdy mohou nabádat k tomu, aby si vážně ublížil, anebo projevuje agresivitu navenek a je nabádán k tomu, aby někomu ublížil, nebo i někoho zabil. Může mít pocit, že je pronásledován a svým chováním se tak pouze brání. V akutním stavu schizofrenie je nutné zabránit člověku udělat něco, čeho by později mohl litovat.
Ne každý schizofrenik je ale nebezpečný. „Převážné většině osob se zkušeností se schizofrenií naopak tato u části veřejnosti zažitá představa komplikuje život a podporuje jejich vlastní sebestigmatizaci,“ vysvětluje specialistka destigmatizace Mgr. Alice Zoubková z oddělení sociální psychiatrie Národního ústavu duševního zdraví.
Schizofrenie a drogy
Některé schizofrenní epizody mohou být způsobeny konzumací návykových látek, zejména marihuany, která patří mezi nejčastěji zneužívané látky měnící vědomí. Díky změněnému stavu vědomí může u citlivějších osob, které mohou mít i genetickou dispozici ke schizofrenii, o které nemusí vědět, náhlý rozvoj psychózy, z níž nevede jen tak snadno cesta zpátky. Mnozí mladí lidé si to vůbec neuvědomují, ale spousta z nich uvádí, že díky nepříjemnému zážitku po kouření trávy neměli potřebu opakovat to znovu, neboť kontrola jejich vědomí to vyhodnotila jako velmi nebezpečné.
Příčiny schizofrenie
Etiologie schizofrenie není jednoznačná. Jde o poruchu funkce v mozku, ale není jasně dáno, co vlastně schizofrenii způsobuje, ani to, jak jejímu vzniku zabránit. Zjištěny však byly genetické dispozice schizofrenie. Svou roli hraje také prenatální vývoj, případné porodní trauma či infekce nebo i to, jaká péče je dítěti po porodu věnována. Rozhodujícím faktorem je pochopitelně i stres a v neposlední řadě rovněž užívání návykových látek.
Prevence schizofrenie
Žádná prevence schizofrenie neexistuje. Spíše je potřeba bděle sledovat prvotní varovné příznaky schizofrenie a snažit se zamezit stresujícímu prostředí, které by mohlo negativně ovlivnit vývoj dítěte. Problémem mohou být také drogy u dospívajících, proto je vždy namístě určitá osvěta, protidrogové programy na školách a dostupnost všech potřebných a pravdivých informací pro všechny. Pokud se už schizofrenie vyskytovala v rodině, je třeba být bdělý, ne však prožít celý život ve strachu.
„Kolem duševních poruch stále v naší společnosti panuje výrazné stigma, lidé své potíže zamlčují, odsouvají jejich řešení a bojí se o nich otevřeně mluvit. Proto věříme, že správnou cestou jak pro odborníky, tak i média, je nepodporovat zažité mýty a falešné domněnky, ale podpořit osvětu a rozšiřovat povědomí o životě s duševní nemocí,“ apeluje Alice Zoubková z Národního ústavu duševního zdraví.
Typy schizofrenie
Existují různé druhy schizofrenie, které jsou rozděleny podle svých typických projevů. Patří mezi ně například simplexní schizofrenie, hebefrenie, paranoidní schizofrenie a některé další.
Simplexní schizofrenie
Simplexní schizofrenie se projevuje už od mládí. Člověk se uzavírá do sebe, straní se lidí, bezcílně se potuluje a postupně ztrácí úplný kontakt s okolním světem. Žije si pouze ve svém vlastním světě, ostatním nerozumí a druzí nerozumí jemu. Přestane se starat o sebe, utápí se v nicotě, zcela ztratí motivaci a vůli k životu. Tato forma schizofrenie někdy může přivést člověka až k sebevraždě.
Hebefrenní schizofrenie
Hebefrenní schizofrenie neboli hebefrenie se popisuje jako nezbedné a vyzývavé, bláznivé chování. Člověk je výstřední – tedy se výstředně obléká, mluví nebo se výstředně chová. Hebefrenie začíná už v době dospívání, typický je i nedostatek empatie a citlivosti vůči svému okolí, podivné chování, určitá bizarnost nebo patologické, nevyzpytatelné, nelogické a dezorientované nápadné chování.
Schizofrenii mi spustila šamanská ceremonie, říká Kristina Fišerová
Paranoidní schizofrenie
Paranoidní schizofrenie se projevuje tak, jak bývá typicky prezentováno v mnoha filmech nebo literatuře. Člověk je postižen bludy o pronásledování. Je podezíravý a chová se velmi vystrašeně, obezřetně a agresivně. Je přesvědčen o tom, že po něm někdo jde a chce jej například zabít a podobně. Tento problém někdy může začít na reálném podkladě při těžké životní situaci, ale později se zvrhne v chorobný strach a zcela patologické chování mimo realitu a mimo vlastní kontrolu racionální mysli.
Léčba schizofrenie
Léčba schizofrenie je většinou doživotní. Pacient se na základě svého stavu mnohdy nevyhne ani dlouhodobé hospitalizaci v psychiatrické léčebně. Schizofrenik mívá i světlé chvilky a období klidu, kdy je stabilizovaný a bez příznaků nemoci, ale v průběhu života se to může na základě různých vlivů kdykoliv změnit. V těžších případech a po opakovaných vážných akutních epizodách zůstává medikace, která může být také podávána dlouhodobě působící depotní formou. Léky proti schizofrenii a nejrůznější antipsychotika však mají celou řadu vedlejších účinků, se kterými se bohužel pacient musí naučit žít.
Celkově často dochází ke ztrátě veškeré motivace pacienta, k omezení jeho vztahů s okolím, většinou nenaváže žádný partnerský vztah a žije osaměle, bez valné vůle k životu a k vykonávání nějaké práce nebo tvůrčí činnosti. Obvyklé je přibývání na váze nebo nadměrné kouření. Pacientům se schizofrenií pomáhá také psychoterapie nebo komunitní léčba a kontakty s dalšími stejně nemocnými lidmi.
„Převážná část osob s tímto onemocněním ale může vést v zásadě běžný život, pracovat, mít partnerský vztah, rodinu i své zájmy,“ dodává Mgr. Alice Zoubková.
Přírodní léčba schizofrenie
Na schizofrenii neexistuje žádný spolehlivý lék z přírody, který by zabíral. Přírodní léčba schizofrenie se stává pouze jakýmsi doplňkem k medikamentózní léčbě a práci psychiatrů. Doporučuje se zdravý životní styl a zdravá strava s dostatkem minerálů a vitamínů, co největší klid a život beze stresu. Nově se také hovoří o tom, že je velmi prospěšná bezlepková strava, pročištění střev a dostatek probiotik ve stravě.
Ohodnoťte tento článek:
Diskutovat
