Velikonoční pondělí patří koledníkům. Znáte význam českých tradic?

Velikonoční pondělí je v Česku a na Slovensku spojené především s koledováním a pomlázkou. Víte, jaké další zvyky a tradice se na Velikonoční pondělí dodnes dodržují? Co by nemělo chybět na svátečním stole? Jaký význam má Velikonoční pondělí z hlediska křesťanství? A proč se tomuto dni říká také „Červené pondělí“?

Význam Velikonočního neboli Červeného pondělí

Velikonočnímu pondělí předchází neděle Zmrtvýchvstání Páně, která je nejdůležitějším dnem křesťanského církevního roku. Pondělí se nese ve znamená radosti z Kristova vzkříšení a vlastního vykoupení. Je rovnocenné ostatním dnům tzv. velikonočního oktávu (osmidenní), který začíná již zmíněnou nedělí Zmrtvýchvstání Páně a končí Bílou nedělí, nicméně jako jediné je dnem pracovního klidu. Název „Červené“ odkazuje na Kristovu krev, respektive červenou barvu kraslic, která Kristovu krev symbolizuje.

V lidovém prostředí se Velikonoční pondělí pojí s celou řadu zvyků a tradic. Tou nejznámější je mrskání děvčat pomlázkou, které představuje českou a slovenskou raritu. S Velikonočním pondělím je rovněž neodmyslitelně spjato polévání děvčat i chlapců vodou, zpěv velikonočních koled a odměňování koledníků malovanými vajíčky a různými dobrotami.

Velikonoce jsou pohyblivým svátkem a jejich datum závisí na tom, kdy nastane první jarní úplněk. Velikonoční neděle (neděle Zmrtvýchvstání Páně, Boží hod velikonoční) je vždy první nedělí, která po tomto úplňku následuje. Velikonoční pondělí v roce 2022 připadá na 18. dubna.

Nejlepší velikonoční přání: Udělejte radost svým blízkým!

Lidové zvyky a tradice na Velikonoční pondělí

Většina zvyklostí, tradic a pověr, které se vážou k Velikonočnímu pondělí a potažmo Velikonocům jako celku, souvisejí s příchodem jara. Dodržování různých zvyků mělo zajistit především bohatou úrodu a dobré zdraví v následujícím roce.

Tradice a obyčeje se v jednotlivých regionech do jisté míry lišily. Někde se například věřilo, že na Velikonoční pondělí by na sobě každá žena měla mít něco nového, aby ji nepokakal beránek. Etnoložka Jiřina Langhammerová pro Český rozhlas Dvojka vysvětluje, že tento zvyk byl spojen s celkovou obnovou a pocitem novosti, který vycházel z Kristova vzkříšení a obrození přírody po zimě.

V českém prostředí se mezi hlavní symboly Velikonoc řadí pomlázka, zdobení vajíček a tzv. oblévačka. Znáte původní význam těchto zvyklostí?

Pomlázka

Šupačka, mrskačka, šmigrust, tatarovačka, šibota… Tradice vymrskání žen a dívek pomlázkou má nespočet pojmenování, nicméně její význam je všude stejný – pomlázka má tzv. „pomladit“, tedy zajistit mládí, krásu, plodnost a zdraví. Původně na pomlázku chodili jen nezadaní chlapci, kteří navštěvovali děvčata, o něž měli zájem. Postupem času se však tento zvyk vytratil a dnes se pomlázky účastní i zadaní muži, kteří v bandách navštěvují své známé ženského pohlaví.

Samotná pomlázka by měla být upletena z 6 až 12 vrbových proutků. Platí, že jedině pomlázka z mladých proutků splní svůj účel, proto je podle tradice potřeba každý rok uplést novou. Součástí této lidové zvyklosti je odříkávání různých říkanek a básniček, z nichž nejznámější jsou Hody hody doprovody. Za vymrskání jsou chlapci odměněni kraslicemi a různými laskominami, dospělí muži obvykle štamprlí.

Zajímavá je tradice vázání stuh na pomlázku. Mohlo by se zdát, že jsou jen na ozdobu, nicméně opak je pravdou. Jejich barvy mají různé významy:

• červená – láska, náklonnost
• zelená – sympatie
• modrá – naděje
• žlutá – nezájem, odmítnutí

Stuhy ve zmíněných barvách na pomlázku vážou vymrskané dívky, nikoliv sami koledníci. Ti mohou své pomlázky před odchodem na koledu ozdobit pouze stuhou v barvě bílé.

Barvení vajíček přírodní cestou aneb Velikonoce bez chemie

Kraslice

Co by to bylo za Velikonoce bez malovaných či jinak zdobených vajíček. Již tisíce let jsou vejce symbolem plodnosti, zrození a života a představují nedílnou součást oslav jara. Na Velikonoční pondělí se vajíčka dávají koledníkům jako výslužka za vyšlehání pomlázkou. Dříve koledníci dostávali výhradně vejce uvařená, vyfouknuté a ozdobené skořápky sloužily jen jako velikonoční dekorace.

Zásadní význam mají vajíčka nabarvená na červeno, která jsou symbolem Kristovy krve. Samotné zdobení vaječných skořápek však není výdobytkem křesťanství, jelikož k němu docházelo už dávno před tím, než křesťanství vůbec vzniklo.

Vejce hrají na Velikonoce důležitou roli ve všech zemích s křesťanskou tradicí. Například v Německu se pořádají turnaje v koulení či hodu vejcem. Dalším zvykem je přehazování domu vejcem – hlava rodiny se vejcem snaží přehodit střechu, zatímco další člen domácnosti na druhé straně chytá. Dříve se věřilo, že pokud se vejce podaří hodit a následně chytit, bude dům chráněn před blesky. Další tradicí spojenou s Velikonočním pondělím je hledání vajec, které je rozšířené nejen v Německu, ale také v anglicky mluvících zemích.

Oblévačka

Na pomlázku se podle tradice chodí pouze do 12 hodin, poté chlapcům hrozí, že je dívky polijí vodou. Tzv. oblévačka je široce rozšířená především na Moravě a dále také na Slovensku či v Polsku.

Nutno podotknout, že stejně jako řada dalších tradic má i oblévačka různá místní specifika. Někde se chlapci polévají až v úterý ráno, popřípadě se místo vody používá voňavka. Jinde se zase vodou polévají dívky po vyšlehání pomlázkou, případně se dívky hodí do potoka. Původním významem bylo omlazení a posílení zdraví. Běžně se vodou polévala také hospodářská zvířata.

Co na velikonoční stůl?

K Velikonočnímu pondělí rozhodně patří klasická velikonoční nádivka, mazanec, beránek a jidáše. Samozřejmostí jsou také pokrmy z vajec, například vajíčková pomazánka nebo plněná vejce. Jestliže si Velikonoce chcete užít dle lidových tradic, nezapomeňte si upéct králíka nebo jehně.

Pokud dáváte přednost odlehčenějším pokrmům, můžete vyzkoušet například pučálku nebo zeleninovou polévku s jarními bylinkami.