Vistárie je impozantní strom, který potřebuje jen 2x ročně prořezat. Odmění vás bohatým květem!

Vistárie je popínavá rostlina, která se povětšinou pěstuje jako dekorativní břečťan. Někdy se jí v našich končinách přezdívá modrý déšť, neboť má původně modrofialové květy. Není náročná, jen ji stačí dvakrát ročně věnovat čas prořezáním, aby bohatě kvetla.

Charakteristika vistárie

Jedná se o dlouhověkou dřevinu s kaskádami modrých až fialových květů. Často se používá na pokrytí pergol a jiných míst, které chcete zastínit a zároveň zmalebnit. Jen musíte dát pozor, aby se vám příliš rychle nerozrostla a doslova vám nepřerostla přes hlavu. Často totiž dosahuje šířky 3 až 10 metrů, výška vistárie pak může být i 20 metrů. Navíc se dokáže rozrůst do kdejakých záhybů a skulin, takže se doporučuje nevysazovat ji příliš blízko domu.

Každý druh vistárie má semenné lusky podobné fazolím, jež jsou sametové a hnědé. Na stromě zůstávají až do zimy. Květy se pak objevují pouze na novém růstu. Celá vistárie je jedovatou dřevinou, největší nebezpečí číhá v jejich luscích, které obsahují nejvíce toxinů a jsou jedovaté pro zvířata a i lidi. Jestliže jsou konzumovány ve větším množství, mohou způsobit i smrt.

Šeřík – velká voňavá krása snadná na pěstování a ještě z něj můžete mít sirup

Druhy vistárie

Existují dva základní typy vistárie, které se liší kontinentálně: asijské a americké. Asijské vistárie jsou oblíbené díky svým působivým květům, jsou však dosti invazivní. Patří k nim především vistárie čínská a japonská. Nejsou přitom ve své domovině původní, byly sem zavlečeny z Ameriky a později se na nové podmínky adaptovaly. Kvetou ještě před olistěním, podle čehož tyto druhy poznáte. Pokud chcete vistárii na pergolu, více se hodí japonská, neboť má delší květy hroznů, naopak na zeď se lépe hodí čínská, u níž jsou hrozny květů menší a lépe se uvazují na zdi.

Americké vistárie jsou oproti těm asijským krotší, jsou původnějším druhem a i ony mají nádherné květy, už proto se doporučuje vysadit spíše je. Kvetou naproti těm asijským až po olistění.

U nás je k dostání ještě kultivar vistárie květnaté, ale též různí kříženci, kteří již mají odlišnou barvu – jde o kultivary vistárie bílé a růžové. Jestliže jste někdy slyšeli o vistárii žluté, jedná se o omyl a ve skutečnosti se tím myslí štědřenec odvislý, který je jen jejím vzdáleným příbuzným.

Jak pěstovat vistárii

Vistárii je možné pěstovat jak v květináči, tak u zdí, pergol a jiných opor. Podle zvoleného místa se pak liší péče o rostlinu. V květináči je potřeba k ní přistupovat jako ke klasickému stromu, který budete muset pravidelně prořezávat, aby si vistárie zachovala svůj tvar, což může být někdy dost náročné. Na druhou stranu si pěstováním v květináči zajistíte, že nebude lézt tam, kam nemá.

Naopak pěstování vistárie jakožto popínavé dřeviny je snadnější, neboť zde stačí mít nějakou podpůrnou konstrukci, po které bude sama lézt a přirozeně se větvit. Tudíž s ní nebudete mít tolik starostí, co se týče úpravy. Stačí ji jen přivázat ke stěně, zahradnímu oblouku, sloupku či espaliéru. Podpěra by měla být skutečně bytelná a masivní, neboť v dospělosti je vistárie těžká a má tendenci své opěry lámat.

Strom vysaďte na jaře nebo na podzim, dokud má dřevina vegetační klid. Může být vypěstována ze semen, ale pak několik let trvá, než se dočkáte prvních květů. Proto se doporučuje sázet již zakoupenou vistárii, nebo začít pěstovat z řízku. Pokud ji chcete pěstovat v květináči (minimálně o velikosti 45 cm a více), můžete sázet kdykoliv během roku, nicméně pro začátečníka bude snadnější výsadba na podzim či v zimě.

Prudce jedovatý oleandr krášlí naše zahrady. K čemu se kdysi používal?

Kde a jak vistárii vysadit

Vistárie má ráda vlhkou a dobře odvodněnou, úrodnou půdu. Umístění se odvíjí od klimatických podmínek. Potřebuje minimálně šest hodin slunce denně. Severní polohy vyžadují plné slunce. V jižnějších polohách, bude vyžadovat odpolední stín. Na zahradě je pak nejlepší umístění směrem na jih či západ. Měla by růst ve většině typů půd, pokud ji máte méně úrodnou, stačí přidat kompost. Vysazujte mimo všechny ostatní rostliny na zahradě, jelikož se rychle rozrůstá a může tak zastínit cokoliv dalšího. Vykopejte jámu pro kořenový bal, který bude 2-3 širší a zasaďte.

Zalévání vistárie

Množství zálivky se odvíjí od typu zeminy, v níž máte vistárii vysazenou. Půdy s větším obsahem písku budou rychleji vysychat. V takovém případě zalévejte, aby byla půda vždy mírně vlhká. Jestliže jste zasadili do průměrné půdy, stačí zavlažovat čerstvě po vysazení a pak už jen v období sucha – mělo by u vás alespoň každý týden pršet, pokud ne, rozhodně vistárii zalijte. Jinak má všeobecně průměrné požadavky na vodu.

Hnojení vistárie

Každé jaro byste měli vistárii hnojit kompotem či jinou organickou výživou. Také je dobré pojistit si okolí mulčí, abyste zajistili zadržování vlhkosti v zemině a zároveň s tím redukovali i plevel. Preferuje hnojivo s obsahem fosforu, který podporuje její růst. Naopak má schopnost vázat dusík a proto vynechte hnojivo s jeho obsahem.

Šuškarda je nenáročná rostlina s netradičním květem, která svým vzhledem dozajista zaujme

Prořezávání a stříhání

Mladá vistárie – nechte svou mladou rostlinu nezastřiženou, dokud nezakryje zeď nebo zahradní konstrukci, až poté začněte s pravidelným řezem, abyste podpořili kvetení – letní a zimní prořezávání.

Letní prořezávání podporuje vývoj krátce kvetoucích ostruh, které na jaře ponesou květy. Chcete-li ještě více květů, zkuste během léta každé dva týdny odříznout nekontrolovatelné výhonky. Pravidelné prořezávání znamená zkrácení nadměrného bujného růstu v červenci/srpnu. To umožňuje dřevu dozrát a zvyšuje šance na tvorbu poupat.

Zimní prořezávání probíhá v době vegetačního klidu – od konce října do března. V zimě odstraňte minimálně polovinu jejího růstu z předchozího roku a nechte pouze několik pupenů na stonku, tak aby nezakrývaly vyvíjející se poupata.

Jestliže chcete docílit upravenějšího vzhledu, můžete sestříhávat i v létě, když vistárie odkvete. Květy se vytváří na novém růstu z ostruh z hlavních výhonů. Seřízněte všechny letošní nové výhonky zpět na ostruhy a nechte maximálně 15 cm růstu. Během tohoto stříhání lze celou rostlinu svázat, takže nezůstanou žádné volné, koncové výhonky. Pokud-li však chcete bujnější a divočeji vypadající vistárii, po dospění dřeviny nemusíte prořezávat vůbec nebo jen velmi lehce.

Návod na prořezávání zní dosti dramaticky, ale nemusíte se bát. Vistárii je po zapuštění kořenů těžké poškodit natolik, aby uhynula. Naopak se občas doporučuje záměrně poškodit a naříznou některé její kořeny lopatou, aby se zastavilo její bujné rozmnožování.

Množení vistárie

Množení je možné pomocí semen, avšak to je zdlouhavé a často i málo úspěšné. Naše končiny nejsou zkrátka její domovinou a špatně se ze semen kultivuje. Pokud ji chcete účinně namnožit, nejlépe se daří vegetativní množení pomocí řízků. Řízkování se provádí na konci května až začátkem června. Řízky by měly být asi 20 cm dlouhé. Nejefektivnější je pak množení řízku tzv. hřížením – vložíte dřevnatý řízek výhonu do půdy, a tam kde se setkává spící pupen se zeminou, dojde k probuzení daného pupenu a v jeho místě vyraší kořeny. Vistárie se tak poměrně snadno rozmnožuje i sama, což bývá rizikem pro nekontrolovatelné šíření do okolí.

Choroby a škůdci nejsou problém, může ale nastat, že strom nepokvete

Vistárie není náchylná na jakékoliv škůdce a nemoci. Svou jedovatostí dělá potíže spíše opačným směrem – lusky mohou pojídat domácí zvířata a případně děti. Květy i lusky totiž vypadají nadmíru lákavě. Vzácně se vyskytují hnědé skvrny na listech a ještě vzácněji houbová onemocnění kořenů.

Co je naopak běžný problém je selhání kvetení a může to mít hned několik příčin. Jednak dřevině trvá, než skutečně začne kvést. Rozhodně květy nečekejte v prvních letech po výsadbě, zpravidla je to od věku čtyř a více let. Někdy mladé rostliny mohou kvést dokonce až po deseti letech.

Plamének je skvělou volbou pokud chcete popínavou rostlinu na vaši zahradu

Dalším významným vlivem je technika prořezávání. Jelikož květy se objevují jen na nových současných výhoncích, je zkrátka nutné ji prořezávat. Prořezávejte révu každoročně (pokud tak již neděláte). Rostlinu seřízněte s kořeny.

Vliv na kvetení má výživnost půdy – chybění nebo naopak přebytek některých látek v ní. Může jít o nedostatek draslíku, kdy budete muset dodat hned z jara uhličitan či síran draselný. Podpoříte tím květy, ačkoli až na další rok. Co může naopak přebývat je dusík, který způsobí, že energie půjde do produkce listů na úkor květů. Nehnojte tedy hnojivem s vysokým obsahem dusíku.

Dalším problémem může být špatné umístění, vistárie totiž kvete hlavně na plném slunci. Pokud bude ve stínu, nemůžete čekat hojnost květů, pokud vůbec nějaké. Rizikem také může být přízemní mráz brzy na jaře, který poškodí květy ještě dříve než se otevřou.

Zdroje: almanac.com, rhs.org.uk, thespruce.com, gardenersworld.com, cs.wikipedia.org, zahradkarskaporadna.cz