Vnímáte barvu čísel? Aneb proč se synestézie často vyskytuje u autistů a umělců?

Synestetik je člověk, který má sdružené smyslové vnímání. Co to vlastně znamená? Zatímco někteří lidé vnímají barevně čísla, písmena nebo třeba dny v týdnu, jiní mají čichové vjemy při zaznění různých tónů. Synestézie se může projevovat různě. A jakmile se s ní trochu seznámíte, třeba zjistíte, že i vy patříte mezi takto obdařené. Nedávno u nás vyšla kniha génia a synestetika Daniela Tammeta s názvem Narozen v modrý den. Název knihy již přímo vypovídá o Danielově synestezii.

Co je synestézie

Vědci Thomas J. Palmeri , Randolph B. Blake a Ren Marois z oddělení psychologie a Centra pro integrativní a kognitivní neurovědy na Vanderbiltově univerzitě, kteří se synestezií intenzívně zabývají, popisují ve svém článku What is Synesthesia? synestezii jako anomálii, propojení smyslů, kdy lidé například mohou slyšet barvy, cítit zvuky nebo chutnat tvary. Nejde však o nějaké halucinace vyvolané užíváním drog nebo při různých psychózách, ale o vysoce konzistentní synestetické vjemy, které jsou především trvalé a neměnné. Například u někoho může být stabilně číslo sedm zelené, tón F má vždy načervenalý odstín rzi, číslo 3 je vždy růžové nebo kamion je vždy modrý.

Pokud dojde k synestézii vlivem požití drog, může jít třeba jen o jednorázovou záležitost.

Je ayahuasca droga, nebo lék? V Peru pomáhá, při nepovolaném užití škodí!

Kolik lidí má synestézii?

Těžko můžeme spolehlivě posoudit, kolik lidí má synestézii. U každého člověka se totiž synestézie projevuje jinak a mnozí lidé o své synestezii ani nevědí, nebo ji automaticky přijali do svého života a své vnímání považují ze něco zcela přirozeného. Odhadovaný výskyt synestezie vědci popisují jako 1 z 20 000 u vzácnějších projevů až po převládající 1 z 200 u typičtějších projevů. Článek v časopise 100+1 se zase přiklání k 1 člověku z 25, odborná práce Michala Nejtka zmiňuje zhruba 1 z 20 lidí.

Bylo také vědecky zjištěno, že synestézie se objevuje častěji v jedné rodině a 6krát častěji u žen než u mužů. MUDr. Radkin Honzák ve svém článku v časopise Vesmír z roku 2009 uvedl počet synestetiků 1 ku 240. Synestézie se také častěji objevuje u autistů nebo umělců. Mezi synestetiky patřila celá řada známých hudebních skladatelů, básníků a dalších umělců, kteří by pravděpodobně bez této schopnosti ani nemohli a nedokázali stvořit svá velká díla. Byli to například A. N. Skrjabin, Ferenc Liszt, Franz Schubert, Ludwig van Beethoven, Vincent van Gogh, Vladimír Nabokov, Edgar A. Poe, A. Rimbaud nebo Charles Baudelaire.

Synestetické vnímání je u každého jiné

Mezi nejtypičtější projevy patří barevné vnímání čísel, písmen nebo různých stabilních pojmů a názvů, například jmen, dnů v týdnu, měsíců a podobně. Vědci označují za nejběžnější vidění monochromatických písmen, číslic a slov v jedinečných barvách, čemuž se říká synestezie grafémové barvy.

Zásadní zjištění ale je, že každé vnímání u jednotlivce se individuální liší. To znamená, že například někdo vidí číslo 3 jako žluté, jiný synestetik má zase trojku růžovou a podobně. Pokud číslo, které má synestetik zafixované jako žluté, například tedy číslo 3, je ale napsané třeba modrou barvou, vnímá synestetik tuto modrou barvu jako něco nepatřičného a jeho vjem to značně ruší a zpomaluje.

Synestetické vnímání ale sahá do takových rozměrů, jaké si člověk s naprosto běžným vnímáním jen těžko dokáže představit. Například se nabízejí tyto otázky, které jsou uvedeny v článku o synestezii s názvem What is Synesthesia?

Když jíte kuře, je to špičaté nebo kulaté? Má týden tvar převráceného D se dny uspořádanými proti směru hodinových ručiček? Chutná nota B jako křen? Máte zmatek ohledně schůzek, protože úterý a čtvrtek mají stejnou barvu? Když čtete noviny nebo posloucháte, jak někdo mluví, vidíte duhu barev?

Hypersenzitivita (HSP) se konečně začíná brát vážně. Patříte i vy mezi vysoce citlivé osoby?

Synestézie souvisí s nadprůměrnou pamětí

Uvádí se, že u synestetiků se vyskytuje velmi dobrá paměť, což oni sami jen potvrzují. Souvisí to s tím, že mají určité vjemy pevně propojené s konkrétními znaky, které jim umožňují snadno si zapamatovat například čísla nebo různé pojmy. Tato schopnost se objevuje také u autistů a savantů. Jde například o výbornou paměť na telefonní čísla, bezpečnostní kódy a podobně. Takovým zářným příkladem je třeba savant s Aspergerovým syndromem Daniel Tammet, který napsal autobiografickou knihu s názvem Narozen v modrý den a který má vynikající jazykové nadání i schopnost provádět matematické operace.

V případě nadprůměrné paměti ale někomu mohou dělat problémy třeba stejné barvy u dvou různých čísel či písmen. Proto si například někdo může plést čísla 6 a 9, která obě mají hnědou barvu, anebo čísla 2 a 7, která jsou obě zelená. Pokud si ale třeba synestetik potřebuje vzpomenout na konkrétní jméno a ví, že bylo bílé, je to pro něj dost velká nápověda.

Jak vědecky vysvětlit synestézii?

Bylo provedeno více synestetických pokusů, které měly vést k objasnění toho, proč k synestézii vlastně dochází a jaká je její prvotní příčina. Jednou z teorií je, že jsme si již v raném dětství spojili a zafixovali konkrétní čísla, písmena, barvy, vůně a další vjemy obdobně jako třeba fakt, že tráva je zelená a jablko červené. To už pak v našem mozku zůstalo jako neměnné propojení pomáhající nám vyznat se ve světě. Svou roli mohou hrát i silné vzpomínky a emoce, které mohly způsobit konkrétní propojení zdánlivě nesouvisejících podnětů při našem vnímání. Takovým krásným příkladem například může být to, že pokud jste četli Aničku malířku od Václava Čtvrtka, od té doby prostě víte, že neděle je žlutá, protože byla žlutá i pro Aničku a její nedělní kočku. A pravděpodobně i pro Václava Čtvrtka, který měl možná synestézii.

„Někteří odborníci se domnívají, že jde o výsledek učení v dětství, osvojování si základů jazyka a přechodu k abstraktnímu myšlení. Může jít také o genetickou záležitost. Synestezii poprvé popsal Darwinův příbuzný sir Francis Galton (1822–1911) v článku Visualized Numerals z roku 1880. Svůj poznatek označil jako podivuhodnou schopnost duše (peculiar habit of mind) a považoval ji za dědičnou,” píšu ve svém článku Slyším barvy, cítím tóny, nejsem blázen, ale synestetik, který jsem psala pro web Vitalia.

Synestézie může v podstatě vzniknout z nějakého druhu anomálního propojení mezi oblastmi mozku, které jsou normálně segregované u nesynestetických jedinců. V případě synestezie barev grafému může existovat křížení mezi oblastmi pro zpracování číslic a písmen a oblastmi pro zpracování barev v sousedních oblastech lidského mozku. Nejde o žádnou poruchu ani projev psychózy, je to zcela přirozený jev.

Energie a vyzařování barev v prostoru. Jak vymalovat ložnici nebo pracovnu?

Narozen v modrý den

„Různé početní úkony zahrnují různé tvary a ke konkrétním číslům se mi také přiřazují různé vjemy nebo emoce. Kdykoli násobím jedenáctkou, mám pocit, jako by se mi číslice sypaly v hlavě z kopce dolů. Nejhůř se mi pamatují šestky, protože je vidím jako malé černé tečky bez výrazného tvaru nebo struktury. Popsal bych je jako drobné mezírky nebo dírky. Vizuální a někdy i emoční reakci mám spojenou s každým číslem až do deseti tisíc, což tvoří jakýsi můj vlastní vizuálně-numerický slovník. A podobně jako básníci volí určitá slova, také mně některé kombinace čísel připadají krásnější než jiné: jedničky jsou například dobře dohromady s tmavšími čísly, jako jsou osmičky nebo devítky, ale k šestkám už se tak dobře nehodí,” píše génius Daniel Tammet ve své knize Narozen v modrý den, kterou vydalo u nás nakladatelství Host v roce 2021.

Tohle je krásná ukázka synestézie. Tak co, máte po přečtení tohoto článku jasné povědomí o tom, že i vy patříte mezi synestetiky, pokud jste předtím o tom dosud nevěděli?

Zdroje:

What is Synesthesia? 
Slyším barvy, cítím tóny, nejsem blázen, ale synestetik
Pravý domácí časopis (2016) článek Taťány Kročkové o synestezii
Kniha Narozen v modrý den Daniela Tammeta (Host, 2021)