Řepík lékařský (Agrimonia eupatoria) patří mezi nejoblíbenější, nejvšestrannější a nejbezpečnější bylinky. Známe jej jako účinný prostředek ke kloktání a také se popíjí jako čaj při trávicích potížích. Jaké je ještě jeho využití a k čemu se řepík používal v dávné historii?
Kde roste řepík a jak ho pěstovat
Léčivý řepík se dobře vyjímá na každé zahradě a hlavně je vždy po ruce. Tato žlutě kvetoucí rostlina je pokryta chloupky a voní po koření a meruňkách. Miluje slunce a může být až metr vysoká. Najdeme ji volně v přírodě například na pastvinách. Pěstovat se však dá i ve skleníku. Potřebuje ke svému životu sucho, teplo a světlo. Řepík kvete od července do září a sbírá se jeho kvetoucí nať. Je trvalka.
Vyrobte si tinkturu z vlaštovičníku na bradavice. S rostlinou pracujte ale opatrně!
Řepík a jeho účinky
Řepík má spoustu lidových názvů, mimo jiné se mu také říká jaterní bylina, protože se používá k léčbě jater a žlučníku. Bylinnou léčbu bychom mohli rozdělit na vnitřní a vnější. Při vnitřním podání se připravuje většinou výborný řepíkový čaj ze sušené kvetoucí nati, který lze bezpečně popíjet neomezeně. Řepík se nemusí míchat s ostatními bylinkami a dá se velice dobře používat i samostatně.
Podporuje trávení a tvorbu žluči i trávicích enzymů, pomáhá při žaludečních a dvanácterníkových vředech, poruchách trávení všeho druhu, zánětech žaludku i střev. Řepík má totiž silně protizánětlivé účinky a je svíravý. Protizánětlivé účinky řepíku se uplatní i při revmatismu, metabolických a autoimunitních chorobách, zkrátka ve všech případech, kdy v těle probíhají nějaké zánětlivé reakce.
Pokud jste udělali dietní chybu, nebo máte žaludeční potíže i průjmy, sáhněte určitě po řepíku, který vás krásně pročistí a zbaví nežádoucích mikroorganismů. Léčí také ledviny a močové cesty, prospívá játrům. K léčbě jater, a například také hepatitidy nebo mononukleózy, je řepík více než vhodný, navíc se může zkombinovat například s kořenem pampelišky či čekanky, anebo i s měsíčkem lékařským, případně s vlaštovičníkem, který je rovněž vynikajícím lékem na játra. Z řepíku se dá připravit i tinktura, podle složení a obsahu °% alkoholu se dá užívat vnitřně nebo sloužit pouze k výplachům a ke kloktání.
Řepík na hlasivky a ke kloktání
Vnější využití řepíku je rovněž velmi oblíbené. Řepík se odjakživa používal ke kloktání při bolestech a zánětech v krku, při potížích s hlasivkami, při aftách a zánětech zubů a dásní. Řepík se ale hodí i na špatně se hojící rány, jizvy, odřeniny, omrzliny, popáleniny, akné, hnisavý ekzém či lupenku. Řepík je též vhodný k ošetřování pokožky kojenců a batolat.
Je také vynikající proti paradentóze, zánětům a krvácivosti dásní. Oplachy řepíkem se využívají i v gynekologii, kde působí proti zánětům sliznice.
Jitrocel kopinatý a jeho účinky. Víte, jak si vyrobit sirup proti kašli?
Řepík – nežádoucí účinky
Můžete být v klidu, řepík žádné nežádoucí účinky nemá. Je vhodný pro dlouhodobější používání, a to i pro těhotné a kojící ženy nebo malé děti.
Magické účinky řepíku a jak ho využívali naši předkové
Řepík odpradávna sloužil také k magickým účelům, a to především k ochraně před nečistými silami a zlými duchy. Řepíkem se kdysi léčily sečné i bodné rány, pokousání od divé zvěře, zanícené třísky v ranách. Podporoval prý také potenci a umístěný pod polštářem navozoval dobrý spánek.
Mathioli ve svém herbáři nazývá řepík jako řepíček nebo starček. Zdůrazňuje jeho účinek na játra, je také proti studenému kapání moče, na zklidnění kašle, proti žloutence. Také je proti hadímu uštknutí, červům v břiše, zimnici a léči se s ním rány. Řepík se dával do vína a do piva, případně také s dalšími léčivými bylinami. Vyráběla se i řepíková mast na rány z vepřového sádla, přidával se do ní také jitrocel.
Řepíkový odvar byl dobrý na otok a krvácení dásní a vředy v ústech.
Mast na sečné a bodné rány podle Mattioliho:
“Vezmi řepíček, řebříček, zanykl, husí nožku, jitrocel, zběhovec, černohlávek, vratič, řecké seno, červenou bukvici, beraní jazyk, hruštičku, čapí nos, vršky od chebdí i s kvítím a obojí chlapinu, to vše uvař ve víně, proceď a vytlač. Vytlačené vař znovu s dřevěným olejem, přidej vosk, pryskyřici, slepičí a kočičí sádlo, míchej; po odstavení, až to dobře prochladne, vsyp do toho bílé kadidlo, myrrhu, mastix a míchej ustavičně, až do zhoustnutí a dostaneč dobrou léčivou mast.”
