S rostoucí oblibou japonských pokrmů stoupá i obliba křenu wasabi. Mnozí jej znají ve formě aromatické pasty, která se jí společně se sushi a sashimi, a jen málokdo ví, že ho lze pěstovat i v domácích podmínkách. Jaké má křen wasabi účinky na naše zdraví a jak ho využít? A jak wasabi pěstovat, aby prospívalo?
Wasabi aneb japonský křen
Japonský křen je ve srovnání se známějším křenem selským mnohem aromatičtější. Pěstuje se nejen v Japonsku, nýbrž i na některých místech Severní Ameriky. Má různé způsoby využití a je známý pro své příznivé účinky na lidský organismus.
Japonská legenda praví, že wasabi bylo objeveno v malé horské vesničce již před stovkami let. Rolník, který ho zde pěstoval, se se svou úrodou pochlubil proslulému válečníkovi jménem Iejasu Tokugawa. Ten se později stal vojenským vládcem Japonska. Jelikož si wasabi nadmíru oblíbil, prohlásil ho za poklad, jež se smí pěstovat jen v oblasti Šizuoka na japonském ostrově Honšú.
Co stojí za pálivostí chilli papriček a proč milujeme chilli omáčku?
Využití japonského křenu wasabi
Nastrouhaný oddenek japonského křenu je nedílnou součástí tradičních japonských pokrmů, jako jsou nudle na různé způsoby, sushi nebo sashimi. Při styku se vzduchem však poměrně rychle ztrácí na síle, proto by se měl připravovat vždy čerstvý. Využít lze také listy wasabi, a to například do salátů. Wasabi pasta je rovněž vhodnou ingrediencí do různých dresinků, sendvičů či polévek.
Pasta, prášek nebo čerstvé wasabi?
Křen wasabi můžeme koupit ve formě pasty nebo prášku. Dostupné wasabi pasty a prášky bohužel často pravé wasabi neobsahují, místo toho jsou vyráběny z klasického křenu dochuceného hořčičným semínkem a obarveného umělým barvivem. Důvodem je to, že pěstování wasabi je poměrně náročné a tím i drahé. Z tohoto důvodu je také prakticky nemožné sehnat čerstvé wasabi v Evropě a dalších oblastech, kde se běžně nepěstuje. Pravá japonská wasabi pasta je vždy označena nápisem Hon Wasabi, což v japonštině znamená doslova „pravé wasabi“.
Japonská kuchyně není jen sushi. Znáte ji?
Wasabi a jeho přínosy pro zdraví
Čerstvé wasabi obsahuje velké množství vitaminu C, hořčíku, draslíku, vápníku, vlákniny a izothiokyanátů, které jsou původci specifické ostré chuti wasabi a mají protirakovinné a antibakteriální účinky. Proto se také běžně podává s tepelně neupravenými mořskými plody, v nichž by se mohly začít rychle množit bakterie.
Nutriční hodnoty ve 100 g oddenku wasabi jsou zhruba následující: 0.6 g tuku, 23 g sacharidů, 4.8 g bílkovin, 7.8 g vlákniny a jen asi 110 kcal.
Vypěstujte si vlastní wasabi!
Jste-li milovníkem asijské kuchyně, jíž je wasabi nedílnou součástí, může se vám vyplatit pěstování vlastního wasabi. Důvodem je to, že pravé wasabi se poměrně těžko shání, a běžně dostupné náhražky z obyčejného křenu zkrátka nejsou to pravé. Pastu wasabi lze pak jednoduše připravit tak, že kořen křenu wasabi nastrouháme a dobře promícháme s trochou vody.
Japonský křen nebo eutrema japonská (Eutrema japonica) je zástupcem čeledi brukvovitých. Má drobné bílé květy, srdčité listy a dorůstá do výšky mezi 20 a 30 cm. Nejlépe se mu daří v polostínu ve vlhké půdě, proto je vhodné jej pěstovat například v blízkosti zahradního jezírka. V Japonsku se ostatně pěstuje na neustále zavlažovaných terasovitých polích.
Ideální teplota pro japonský křen je cca 18 °C, teplota vody by měla být maximálně 15 °C. Wasabi nesnese velkou zimu a už vůbec ne mráz, proto je potřeba ho na zimu přemístit dovnitř (bez problému přežije v květináči). Nezbytné je vydatné hnojení a prakticky neustálá zálivka, protože zemina nesmí nikdy vyschnout. Pokud wasabi pěstujeme v květináči, dbáme na to, aby v misce byla pořád voda. Se zálivkou nepřestáváme ani v zimě. Zhruba v květnu můžeme japonský křen zase vynést ven.
Leckoho pravděpodobně nepotěší, že na první sklizeň wasabi je nutné počkat dva roky. Je dobré pamatovat na to, že se nevyplatí sklízet více oddenků, než jsme schopni zpracovat. Wasabi je nejlepší čerstvé, protože na vzduchu poměrně rychle ztrácí svou ostrost. Zhruba jednou za rok až dva japonský křen přesadíme do větší nádoby.
