Základní pravidla kompostování: Jak založit a udržovat kompost?

Mít vlastní kompost je výhodné hned z několika důvodů. Například snadno získáte hnojivo pro svou zeleninu či okrasné rostliny a také snížíte množství odpadu, s čímž jde ruku v ruce i více místa v popelnici. Proces kompostování přitom není vůbec složitý. Podívejte se, jak kompost založit a co obnáší jeho údržba.

TIP! S kompostováním můžete začít i v případě, že vlastníte pouze dvorek či balkon. Existují totiž různé druhy kompostérů, které se mimo jiné liší svou velikostí. Objemnější kompostér využijete především na prostorné zahradě, menší varianty lze umístit právě na zmíněný balkon či do bytu.

Moderní kompostéry vypadají poměrně esteticky a nemusíte se tedy bát, že by vám zkazily dojem z udržovaného dvorku nebo zahrádky. Nádobu na kompostování si ostatně můžete vyrobit i sami, například z trámů, prken či palet, které vám zbyly z jiného stavebního projektu. Dobře poslouží také plastová nebo keramická nádoba, zvláště plánujete-li kompostér umístit do bytu nebo na balkon.

Výběr kompostéru

Abyste tedy mohli založit kompost, budete potřebovat kompostér, který si koupíte, nebo sami sestavíte. Běžně dostupné kompostéry jsou většinou vyrobené z recyklovaného plastu, dřeva nebo pozinku. V základu lze kompostéry rozdělit na jednokomorové a vícekomorové. Pokud si pořídíte kompostér s více komorami, budete mít čerstvý kompost prakticky neustále. Do jedné komory totiž můžete průběžně přidávat materiál a v druhé bude kompost zrát. Rovněž jsou k sehnání zateplené kompostéry, které lze používat i během chladných období roku.

Pokud si budete zahradní kompostér sestavovat sami, nezapomeňte, že dno musí zůstat volné, jinak by se do kompostu nedostaly žížaly a živiny z půdy, které proces kompostování urychlují. Můžete však kompostér vyložit pletivem, které bude fungovat jako ochrana před některými škůdci. Pokud hrozí deště, kompost zakryjte. Použít můžete například plachtu nebo igelit.

Venkovní kompostér je vhodné umístit na částečně slunné místo, aby se kompost dostatečně zapařoval. Nevhodná jsou naopak místa, na kterých se drží voda.

Pro kompostování na balkoně nebo terase jsou určené speciální domácí kompostéry s plným dnem, popřípadě můžete použít nádobu z plastu nebo keramiky.

Kalifornské žížaly: Jak kompostovat doma a proč to pomáhá přírodě

Jak založit kompost?

Jakmile máte kompostér, je načase založit kompost. Jak na to? Potřebovat budete tři věci: zelený materiál, hnědý materiál a trochu vody. Pojmem zelený materiál se označuje posekaná tráva, zbytky z kuchyně, čerstvě vytrhaný plevel apod. Hnědý materiál může sestávat například ze stromové kůry, dřeva, sena nebo pilin.

Zelený materiál:

• zbytky z kuchyně
• hnůj hospodářských zvířat
• vytrhaný plevel
• posekaná tráva
• jehličí

Hnědý materiál:

• dřevěné štěpky
• sláma
• piliny
• kůra
• karton
• papírové utěrky

Zelený materiál dodává dusík, hnědý materiál uhlík. Jejich směs zajistí, že bude kompostování úspěšné. Jako vhodná skladba kompostu se uvádí 2 až 3 díly hnědého materiálu na 1 díl zeleného materiálu, nicméně někteří doporučují poměr 1:1.

Nakonec je třeba hotovou směs navlhčit, dejte ale pozor, abyste ji nenamočili příliš a nezahubili tak užitečné mikroby.

Co patří do kompostu:

• zbytky zeleniny a ovoce
• čajová a kávová sedlina
• ořechové a vaječné skořápky
• hnůj
• papírové utěrky, novinový papír
• piliny, hobliny, kůra, větve
• tráva, listí
• přírodní textilie (vlna, bavlna)

Co do kompostu nepatří:

• maso, kosti
• mléčné výrobky
• tuky, oleje
• popel z cigaret nebo uhlí
• chemicky ošetřené dřevo a další materiály
• rostliny napadené škůdci nebo chorobami
• rostliny ošetřené pesticidy
• psí a kočičí trus

Rododendron je opulentní keř s bohatým květenstvím, jeho pěstování je snadné

V některých případech, zejména vhodí-li se do něj maso nebo tučné potraviny, může kompost přitahovat krysy a jiné škůdce. Do kompostu nepatří ani chemicky ošetřené dřevo, rostliny ošetřené pesticidy nebo popel z uhlí a cigaret, protože by mohlo dojít ke zničení žádoucích bakterií. Psí a kočičí výkaly jsou zase potenciálním zdrojem parazitů a škodlivých bakterií, které by hnojivo z kompostu přeměnily na nebezpečný odpad. V podstatě to samé platí i pro odřezky nemocných rostlin. Patogeny mohou v kompostu přežít a hnojením by se dostaly zpět do půdy.

Pozor: Pokud do kompostu přidáváte papírový odpad, jako jsou například noviny nebo papírové kuchyňské utěrky, je lepší ho nejprve natrhat na menší kusy. Kdybyste tak neučinili, riskovali byste zamezení přístupu kyslíku a vznik plísní, které by kompost zničily.

Čerstvý kompost získáte zhruba za tři až šest měsíců, na vyzrálý kompost si musíte počkat půl roku až rok. Že je kompost vhodný k použití, poznáte podle toho, že je hnědý, lehce drobivý a jeho vůně je mírně nasládlá.

Jak kompost udržovat?

Kompostování je dlouhodobý proces, do kterého však není nutné nijak významně zasahovat. Čas od času, ideálně jednou za dva až čtyři týdny, je potřeba kompost promíchat a přeházet vidlemi, aby se provzdušnil.

Pokud kompost zapáchá, je možná příliš vlhký nebo obsahuje nadbytek zeleného a nedostatek hnědého materiálu. Zápachu můžete obecně předejít tím, že do kompostu nebudete přidávat maso a tuky. Významně pomůže také zmíněné pravidelné provzdušňování.

Zdroje: gardenersworld.com, kompostery.cz, drevostavitel.cz, thespruce.com, kompostuj.cz, gardeningknowhow.com