2 fotky 
Seboroická dermatitida, seboroický ekzém či prostě jen seborea. Všechny tři názvy odkazují na jednu a tu samou kožní nemoc, která postihuje až 5 % dospělých (častěji muže než ženy) a zároveň asi 70 % kojenců. Vyznačuje se zarudlou a žlutavě šupinatou kůží ve vlasech či v určitých oblastech těla. Jak rozeznat seboreu od ostatních druhů ekzémů, například od atopické dermatitidy? Jak se léčí? A jak se liší průběh u kojenců?
Seborea je problém s podkožním mazem
Už v samotném termínu „seborea“ se ukrývá podstata této kožní nemoci – latinské sebum znamená mastnotu či (podkožní) maz, a řecké rhoia zase tok, oběh. Jedná se tedy o zvýšenou funkci mazových žláz, a proto seborea postihuje místa, kde je jich nejvíce. Tam se tvoří bílé až nažloutlé mastné šupiny, v těžších případech i větší škraloupy. To doprovází zarudnutí kůže.
Kde se seborea vyskytuje? Nejčastěji v oblasti vlasů, a to buď na celém skalpu, nebo třeba jen ve vlasové linii kolem obličeje. Vyskytuje se i v obočí, a u mužů i v oblasti kníru či vousů. Také je často v různých ohybech kůže, jako jsou uši, strany nosu, oční víčka. Na zbytku těla se objevuje zejména na hrudi v oblasti mezi prsy i pod nimi, v podpaží, vzácněji pak v oblasti genitálu, na zádech či na krku.
Seborea v mnoha případech vůbec nesvědí, což ji odlišuje od podobných kožních problémů. Pokud však svědí, tak nejčastěji na pokožce hlavy a za ušima. Typický je také symetrický výskyt vyrážek, takže téměř vždy se seborea objeví na obou uších, či v obou podpažích zároveň.Seborea a jiné kožní nemoci
Seboroická dermatitida může vykazovat velice podobné symptomy, jako jiné kožní nemoci, zejména lupénka či atopická dermatitida. V záludnějších případech se s jinými nemocemi může dokonce i překrývat. V takových případech je vhodná návštěva dermatologa, který určí správnou diagnózu, a tedy i nejvhodnější léčbu – jelikož mají různé kožní nemoci různé příčiny, na každou z nich zabere něco jiného. Podívejme se nyní na nejpodobnější kožní onemocnění.
Vyrážka na obličeji – jak odlišit seboroickou a atopickou dermatitidu
Problém odlišení těchto dvou dermatitid nastává tehdy, je-li postižen obličej, jinak se atopická dermatitida objevuje spíše na jiných místech než seborea – kromě obličeje jsou to typicky ruce, lokty, chodidla a kolena. U obou dermatitid dochází k zarudnutí kůže i k šupinatění. Asi jedinou možností, jak je laik může odlišit, je symptom svědění. Atopická dermatitida v drtivé většině případů svědí, seboroická dermatitida oproti tomu svědí jen v některých případech, a to spíše ve vlasech a na uších.
Vyrážka ve vlasech – seborea nebo lupénka?
To, co běžně nazýváme lupy, je většinou jen lehčí forma seboroické dermatitidy, kdy se tvoří jen jemné bílé šupinky kůže. V těžších případech se však tvoří šupiny větší a nažloutlé barvy, a dokonce může docházet k vypadávání vlasů. Je tu však také možnost, že se jedná o lupénku. Lupénka neboli psoriáza se může vyskytnout takřka kdekoli na těle, nicméně v oblasti vlasů ji lze snadno zaměnit za seboreu. Obě nemoci totiž ve vlasech způsobují zarudnutí, šupiny kůže a svědění. Jak je odlišit? U lupénky by šupiny kůže měly být až stříbrné a tlustší. U seborei jsou spíše bílé až nažloutlé a tenké. Také záleží, jak jdou šupinky kůže odstranit. U seborei by to mělo jít snadno a bez problémů, u lupénky však dochází ke krvácení i po pouhém poškrábání.
Lupénka neboli psoriáza. Nemoc, za jejíž rozvoj může stres a špatná životospráva
Příčiny vzniku seborei a rizikové faktory
Ačkoli se přesně neví, co seboreu způsobuje, existují určitá pravděpodobná vysvětlení a rizikové faktory, kdy se projevuje nejčastěji. Za jednu z hlavních příčin bývá považována kvasinka Malassezia. Ta se sice v naší kůži vyskytuje běžně spolu se spoustou dalších mikroorganismů, z nějakého důvodu ale může u některých lidí způsobovat zánětlivou reakci a nadměrnou produkci mazu.
Dalšími faktory může být nedostatek minerálů, obzvláště zinku, a dlouhodobý stres, nedostatek spánku či deprese. Častým spouštěčem je i studené, suché počasí na podzim a zejména pak v zimě. Již rozvinutou seboreu pak ještě mohou zhoršovat nevhodná mýdla, kosmetika, prací prášky či chemikálie, s kterými přicházíme do kontaktu. Vliv samozřejmě může mít i strava plná cukrů a živočišných tuků, která činí tělo náchylnější k zánětům.
Hojně postihuje lidi se sníženou imunitou, například po závažnější operaci či typicky u AIDS. Také je častá u neurodegenerativních onemocnění, jako je Parkinsonova choroba.
Léčba seborei – šampony, krémy a vyvážená strava
Seborea někdy může odeznít sama od sebe – třeba po zbavení se krátkodobého stresu v našem životě, s příchodem lepšího počasí nebo zkrátka z nějakých neznámých příčin. Na druhou stranu však může seborea mít i chronickou podobu, což znamená, že ji nikdy zcela nevyléčíme a bude se v určitých obdobích či při vhodných podmínkách vracet. Pak je dobré dodržovat nějakou prevenci, aby se příznaky alespoň utlumily.
V každé dobře vybavené lékárně by měli mít volně prodejné přípravky, které pomohou při seborei – podle potřeby a zasažené oblasti jsou to různé šampony, krémy a gely obsahující steroidy a antimykotika (proti kvasinkám). Bohužel je však někdy třeba vyzkoušet více prostředků, než objevíte ten, který funguje zrovna vám. Záludnost seborei spočívá také v tom, že přípravek, který napoprvé výtečně zafungoval, se nemusí osvědčit při opětovném návratu problémů.
Pochopitelně je také vhodné se zamyslet nad svým jídelníčkem a případně do něj zahrnout více protizánětlivých a imunitu podporujících potravin. To zahrnuje především ovoce a zeleninu bohaté na vitamín C (citrusy, paprika atp.), zelenou listovou zeleninu, zdroje biotinu (žloutek, ořechy, játra, rajčata, zelí, květák) a zdroje omega 3 mastných kyselin (především mořské ryby, rybí tuk, lněný olej, vlašské ořechy).
Zároveň je třeba se co nejvíce vyhnout sladkým, mastným a příliš zpracovaným jídlům, stejně jako vyhnout se potravinám vyrobených s použitím kvasinek či plísní (chléb, pivo, sýry atp.).
Seborea u dětí
U dětí se seborea z nepříliš známých důvodů projevuje pouze ve věku od dvou týdnů do jednoho roku (vzácně i do dvou let). Později se seborea objevuje až na počátku puberty, tedy v době, kdy nastává zvýšená aktivita mazových žláz. V tomto věku už seborea probíhá stejně jako u dospělých, ačkoli zde může být situace zhoršena nadměrnější tvorbou akné.
Specifickým projevem seborei u dětí je to, čemu se v angličtině a němčině přezdívá „kolébková čepička“ (cradle cap) – týká se totiž především kojenců do třetího měsíce a postihuje temeno hlavičky, které pokryjí mastné šupiny kůže, někdy dokonce i silnější krusta. Opět mají nažloutlou barvu, která někdy může přecházet až dohněda. Na rozdíl od projevů u dospělých zde však nedohází k zarudnutí. Zpravidla nejde o nic vážného a seborea by měla do pár týdnů či měsíců sama od sebe odeznít. Než tak nastane, doporučuje se vlasy denně umýt dětským šamponem a jemným kartáčkem odstranit šupiny. Pokud se to nedaří, lékař může doporučit speciální šampony.
Často se seboroická dermatitida u kojenců může rozšířit také do oblasti uší a obočí, případně se vyrážka objeví i v kožních záhybech na těle a v plenkové oblasti. Zde se už seborea více podobá projevům u dospělých – tedy lehce nažloutlé šupinky kůže a zarudnutí. A opět obvykle nesvědí a netrápí kojence, ačkoli to může někdy vypadat hrozivě. Do pár týdnů by to opět mělo odeznít. Je však třeba hlídat, jestli se vyrážka nehorší a nemokvá. Věc komplikuje i to, že zvlášť u kojenců je obtížné odlišit seboroickou dermatitidu od atopické dermatitidy, jelikož u nich mají takřka shodné příznaky. Pokud se proto symptomy nelepší ani po delší době, je vhodné se poradit s lékařem.
