Jarní židovský svátek Pesach letos začne 15. dubna. Co vše byste o něm měli vědět?

Pesach je jedním z nejstarších židovských svátků. Odkazuje totiž na dávné události, které nalezneme již v prvních částech Starého zákona, které známe jako Exodus. Mnoho z jeho symboliky a významů se z něj však přelilo i do našich křesťanských Velikonoc.

Odkud se vzal Pesach a pečení beránka

Biblický příběh Exodus (hebrejsky Šemot) vypráví, že Izraelité byli v Egyptě drženi jako otroci po celé generace dlouhých 430 let. Vysvobození se pak pojí s postavami Mojžíše a Árona, kteří šli za faraónem a tlumočili mu Hospodinův požadavek, aby propustil jeho lid. Protože faraon jejich žádost odmítnul, Hospodin seslal na jeho zemi deset ran egyptských – od proměny egyptských vod v krev, přes hejna much a kobylek, až po pobití všech prvorozených.

Před poslední katastrofou však Hospodin Izraelitům nařídil, aby obětovali beránka a jeho krví potřeli veřeje svých domů. Následně z beránka připravili i pečeni, kterou měli sníst následující den spolu s nekvašenými chleby a hořkými bylinami. Když pak v noci došlo na zabíjení prvorozených – od zvířat až po faraonova syna – Hospodin přeskočil označené domy Izraelitů. Právě odsud pravděpodobně pochází název svátku Pesach, který doslovně znamená „přeskočit“ či „pominout“. Faraon pak Izraelity konečně propustil a ti se po jistých peripetiích u Rudého moře vydali na dlouhé putování pouští k hoře Sinaj.

9 originálních nápadů na výrobu velikonočních dekorací

Svátek Pesach

Cílem svátku Pesach je připomenout právě tyto události egyptského otroctví a následného vysvobození. Židům to nařizuje samotné Písmo, které udává i základní pravidla:

Ten den vám bude dnem pamětním, budete jej slavit jako slavnost Hospodinovu. Budete jej slavit po všechna svá pokolení. To je provždy platné nařízení. Po sedm dní budete jíst nekvašené chleby. Hned prvního dne odstraníte ze svých domů kvas. Každý, kdo by od prvního do sedmého dne jedl něco kvašeného, bude z Izraele vyobcován. Prvního dne budete mít bohoslužebné shromáždění.

Exodus 12:14-16

Za nadcházející staletí od této události se k tomu přidalo mnoho dalších zvyků i drobných obměn. Ačkoli se například v Izraeli slaví oněch předepsaných 7 dní, za jeho hranicemi se slaví o den déle, neboť kdysi dávno trvalo, než se zpráva o zahájení svátků dostala ke vzdálenějším židovským komunitám. A ačkoli tento problém dnes s moderními technologiemi odpadá, pro Židy už je to zkrátka hluboce zakořeněný zvyk, který dodržují dodnes. Ctění tradic a zvyků je totiž v judaismu striktně dodržované a neustále předávané z generace na generaci.

Svátek nekvašeného chleba

Mezi zásadní symbol Pesachu patří především nekvašený chléb, známý jako maces. Je to kulatá či obdélníková placka z mouky a vody, která se musí po zadělání těsta opéct do 18 minut, aby nemohlo dojít k procesu kvašení. Tento chléb má připomínat náhlý útěk Izraelitů z Egypta, kdy ani nebyl čas na řádné vykynutí těsta. Bohatší varianta macesu umožňuje nahradit vodu ovocnou šťávou.

Správně by se v celém domě neměl během Pesachu nacházet ani drobek čehokoli kvašeného (tzv. chamec), takže se před svátky pořádně uklízí a zametá. Hluboce věřící ortodoxní Židé dokonce i symbolicky pálí zbytky kvásku. Jak to vysvětlil nejmenovaný jeruzalémský Žid pro Český rozhlas, „kvas představuje všechny hříchy židů a my se modlíme k Hospodinovi, aby všechny naše hříchy zašly ohněm a abychom svátek Pesach začali úplně očištění.“

Recept na tradiční velikonoční medové jidáše

Sederová večeře v rodinném kruhu

Hned první den Pesachu se koná slavnostní sederová večeře, kde „seder“ znamená řád, neboť večeře má pevně stanovené zvyklosti a rituály. Mimo jiné jde ale především o rodinnou záležitost, narozdíl od jiných židovských svátků slavených v synagoze. Její součástí jsou mimo jiné vyprávění a písně, kterými se děti dopodrobna seznamují s celým příběhem.

Samotná večeře je pak doslova přeplněná symbolikou připomínající Židům jejich biblickou historii, egyptské otroctví i následné osvobození. Tak například každý účastník sederové večeře sní tři macesy, které mají připomenout tři praotce a tři části židovského národa. Zároveň na stole nesmí chybět čtyři poháry vína, které připomínají čtyři stupně osvobození z otroctví, čtyři pramatky i čtyři exily, kterými si židovský národ prošel. Někdy se také ulévá víno.

Sederový talíř připomíná hořkost a námahu otroctví

Další nezbytností je sederová mísa či sederový talíř, na kterém se v šesti prohlubních nachází symbolické pokrmy. Pesachového beránka zde připomíná pečené maso s kostí, tradičně skopové nebo klidně i kuřecí. Pokrm charoset – připravený z jablek, fíků, hroznů, ořechů, skořice atd. – má svou konzistencí i barvou připomínat maltu používanou při stavbě pyramid. Uvařené či opečené vejce je pro Židy smutečním jídlem (podávané i na pohřbech) a připomíná při večeři zničení Jeruzalémského chrámu. Hořké byliny (většinou římský salát či křen) samozřejmě poukazují k hořkosti otroctví, podobně jako zelenina karpas (petržel, brambor, jarní cibulka). To je navíc podpořeno miskou slané vody, do které se tato zelenina namáčí. Ta podle některých výkladů připomíná slzy Izraelitů prolité v otroctví.

Pesach je pohyblivý svátek

Letos Pesach připadne na dny 15. až 23. dubna. Podobně jako křesťanské Velikonoce se každý rok přesné datum svátku mění, neboť se podle židovského kalendáře částečně odvozuje od fází Měsíce. Téměř vždy Pesach začíná v dubnu, výjimečně někdy vyjde již na konec března.

Ježíšova Poslední večeře se konala právě na Pesach

Podobnost mezi židovským Pesachem a křesťanskými Velikonocemi (v latině pascha) není nijak náhodná. Předtím než jej římští vojáci zatkli a ukřižovali, seděl Ježíš se svými učedníky právě u pesachové večeře. Nejspíš tak společně měli na stole kromě nekvašeného chlebu (macesu) a vína i pečeného beránka. Alespoň tak to tvrdí někteří vykladači Bible, neboť přesný den Večeře Páně není znám a je předmětem odhadů.

Tak jako tak se ale beránek dostal i do křesťanské tradice, kde se z něj stal navíc i symbol Ježíšovi oběti na kříži. A protože už skopové není běžnou součástí našeho jídelníčku, tak si beránka alespoň symbolicky pečeme z mouky.

Zdroje: thetorah.com, biblickedilo.cz, fzo.cz, reformjudaism.org, irozhlas.cz