Zimolez je popínavka, jedovatý strom, ale i keř s jedlými plody

Zimolez je skvělou volbou, pokud chcete zpestřit svou večerní zahradu barevnými květy bohatých na nektar s výraznou vůní. Existují i druhy, které mají sladké jedlé plody, z nichž se připravují různé marmelády a třeba i džusy. Rozšířen je ale také strom s jedovatými plody. Zkuste si nasadit zimolez a ještě zkrášlit svou pergolu, poradíme, jak na něj.

Charakteristika zimolezu

Existuje více než 180 různých druhů zimolezu a většina z nich se vyskytuje v Asii, zbytek je pak rozšířen po Evropě a Severní Americe. Některé druhy zimolezu jsou opadavé, ty z teplejších oblastí pak bývají většinou stálezelené. Má rozličné využití podle druhu a kultivaru – může to být popínavá rostlina na zdích a oporách, půdopokryvná rostlina a dokonce i živý plot. Díky jejich všestrannosti a hojnosti je pěstování a péče o zimolez snadné.

Květy popínavých zimolezů jsou tvořeny shluky trubkovitých květů, které jsou naplněny sladkým nektarem. Květiny jsou tak napěchované nektarem, že občas zahlédnete u paty květu malou dírku, kterou se do nich dostává hmyz. Ve večerních hodinách je nejhojněji opilován, což ze zimolezu činní květinu lákající večerní hmyz jako jsou noční motýli a můry.

Plamének je skvělou volbou pokud chcete popínavou rostlinu na vaši zahradu

Jak pěstovat zimolez

Zimolez má rád plné slunce, avšak snese i stín. Také se mu daří ve většině půd, ale samozřejmě jako většina preferuje dobře odvodněnou půdu s organickou hmotou. Toto vše z něj dělá nenáročnou rostlinu na pěstování i pro úplného začátečníka.

Zimolez lze pěstovat jako půdokryvnou zeleň, kde je nutné jej kontrolovat a občas prostříhat, aby se nestal invazivní, pokud mu to podmínky umožňují. Většině se nejlépe daří s nějakým typem podpory, buď podél plotu nebo na mříži, kde ji v krátkém čase zakryje, nebo se hodí i na altán či pergolu.

Zimolez lze pěstovat i v květináči, pokud mu poskytnete dostatek vláhy a hnojiva na začátku vegetačního období. Pak stačí květináč přisunout ke zdi, nebo poskytnout mřížku, ale lze i nechat v závěsném koši a zimolez se bude krásně rozrůstat. Jak rostlina dozrává, má tendenci zastínit spodní část révy, což způsobí, že dno dřevnatí a není příliš atraktivní. Proto byste měli v období vegetačního klidu prostříhat horní polovinu zimolezu, aby byla zdravá.

Péče o zimolez

Kromě pravidelného zavlažování není péče o zimolez obtížná. Prořezávání je pak ve většině případů žádoucí, abyste váš zimolez ozdravili a esteticky zkrášlili.

Prořezávání zimolezu

Prořezávání zimolezu se obecně provádí na podzim nebo v zimě, kdy je rostlina ve vegetačním klidu. Pokud se vám zimolez opravdu rozrostl, nebojte se radikálně krátit a stříhat, na jaře opět obrazí.

Nejprve odřízněte všechny nemocné, poškozené nebo odumřelé stonky. Pak seřízněte již odkvetlé stonky stonky asi o jednu třetinu. Stonky v horní části rostliny se často proplétají a zamotávají a lze je odříznout, aby zimolez zůstal v prostoru, kde chcete, aby rostl.

Na jaře odstraňte přetížené nebo odumřelé výhonky. Někdy se zimolez stane v dolní části holý s veškerým růstem a květy nahoře. Pokud k tomu dojde, vyřízněte několik stonků asi 60 cm od země. To podpoří nový růst níže, zatímco zbývající stonky podpoří růst výše.

Pokud se z vašeho zimolezu stala masa spletitých dřevnatých stonků, nejlepší způsob, jak se s tím vypořádat, je seříznout celou rostlinu na konci zimy asi na 70 cm od země. Odstraňte všechny odumřelé stonky zpět na úroveň půdy. Svažte nové stonky do drátů nebo čehokoli jiného, co jej bude podpírat.

Šplhavnice zlatá. Popínavá pokojovka vhodná pro začínající pěstitele

Jak rozmnožit zimolez

Množení lze provést hned několika způsoby – ze semen, řízkováním a také hřížením.

Nejjednodušší je hřížení, neboť pro tuto metodu nemusíte vynaložit skoro žádnou námahu. Stačí počkat, až vyrostou kolem poloviny června nové výhonky. Pak je nutné jen vybrat nejsilnější odnože, nejlépe ty které vyrůstají ihned z okraje zimolezu, a ohnout je k zemi. Pro méně nových rostlin stačí výhonků pár. Motykou půdu rozryjte, ať je více nadýchaná tam, kde má výhonek ležet. Něčím jej zatěžte, nebo přivažte ke kolíku, ať přiléhá k zemi. Horní část by měla vyčnívat a být na světle. Dobře zalévejte a čekejte, až vám zimolez vyraší.

U řízků můžete zase využít ústřižky zimolezu po prostříhávání. Mají rychlejší start než když si je množíte ze semen a navíc zachováváte vlastnosti svých kultivarů, neboť jen vytváříte klon rostliny. V tomto případě vyberte zdravé řízky o velikosti kolem 10-15 cm a ustřihněte pod uzlinou. Odstraňte všechny listy kromě těch horních. V dolní části odřízněte kousek kůry, abyste napomohli tvorbě kořínků. Napíchejte řízky do květináčů s lehkým startovacím substrátem. Zeminu kolem udusejte, aby řízky stály rovně. Pravidelně zimolez zalévejte, aby byl vlhký.

Druhy zimolezu

Klasický zimolez, tedy zimolez obecný se u nás vyskytuje nejčastěji a je jedovatý. Ale existují zimolezy, které se záměrně pěstují pro své jedlé plody, pojďme se na některé druhy zimolezů podívat.

Zimolez obecný

Jedná se o opadavý keř, který má bohaté větvení, čímž se podobá zimolezu tatarskému. Květy má zpravidla bílé, v pozdější fázi žloutnou až zčervenají. Kvete v období od května do června. Potkat jej můžete na okrajích lesů a lesních cest, často se také vyskytuje na skalách, popřípadě tvoří křoviny. Není náročný na žádné podmínky a proto ze zahrad často zplaňuje do okolní krajiny. Půdu má rád sušší a výživnou. Nejsnadněji jej poznáte podle specifických červených plodů, které jsou poloprůhledné. Pro člověka jsou jedovaté, nicméně skvělou potravou jsou pro ptáky. Kdysi se tento zimolez používal i pro své velmi tvrdé dřevo.

Zimolez ovíjívý

Patří mezi dřeviny a v menší míře se vyskytují jako keře, nejčastěji však jde o popínavou liánu dorůstající výšky maximálně 2 metry. Jde o opadavé rostliny, které se vyznačují silně vonícími květy, které kvetou od července do srpna. Po dobu květenství květy postupně mění barvu – ze světlé až do fialové. Květy pak střídají červené jedovaté bobule. U této liány existuje mnoho barevných kultivarů. Při pěstování často vyžaduje oporu a půdu bohatou na vápník.

Vistárie je impozantní strom, který potřebuje jen 2x ročně prořezat. Odmění vás bohatým květem!

Zimolez modrý

Jsou to bujně rostoucí keře, mrazuvzdorné, se žlutými květy. Má velké jedlé plody v modrofialové barvě. Jejich dužina je šťavnatá, sladkokyselá, s výraznou chutí připomínající borůvky. Plody dozrávají koncem jara až začátkem léta. Jedná se o velmi přizpůsobivou odrůdu, která je nenáročná na stanoviště i pěstování. Hodí se i do vyšších a vlhčích poloh. Na rozdíl od pravých borůvek nevyžaduje kyselou zeminu. Odrůda není náchylná na choroby a škůdce.

Existuje nespočet kultivarů, které se liší chutí plodů – od kyselých po nejsladší zimolezy. Podle odrůdy si tak můžete vybrat z široké škály chuťových nuancí, které jsou svým obsahem cukru a poměru kyseliny oblíbeny mezi pěstiteli – jde především o odrůdu zimolezu Amfora, Amur, Bazovkaja a třeba i Borealis.

Zdroje: rhs.org.uk, sundaygardener.co.uk, homesandgardens.com, gardeningetc.com, gardeningwithcharlie.com, gardeningknowhow.com, zahradnictvi-flos.cz, botany.cz, plnazahrada.cz