Umíte si představit, jak silné je trauma po znásilnění? Jak bezmocně, zahanbeně a vystrašeně se žena musí cítit? Ty neustálé vzpomínky, které se objevují znenadání, vlastně skoro pořád. Ty noční můry, které přichází noc co noc.
Proč zrovna já?
Znásilnění je zkušenost. Zkušenost, kterou bychom si vybraly mezi těmi nejposlednějšími z nejposlednějších, kdybychom musely. Bohužel však, možná právě na vás tato zkušenost padla. Možná tou ženou, která zažila znásilnění, musíte být zrovna vy. A určitě se takto i sama sebe ptáte. Proč zrovna já? Proč jsem tamtudy tenkrát musela jít?
Nemůžete za to vy
Už se ale stalo a nic z toho, co se stalo, už bohužel nezměníte. Je proto potřeba jít dál, pracovat na sobě a i když se cítíte tak hrozně, jít prostě kupředu. Rozhodně se neviňte z toho, že jste neměla chodit na schůzku, že jste neměla chodit do obchodu pro zmrzlinu, když jste na ni měla tak velkou chuť. Vy za to prostě nemůžete.
Nejde to ze dne na den
Nedostanete se z toho ze dne na den. Dostat se ze znásilnění je velmi bolestný proces, ale na jeho konci se vám podaří znovu získat sebehodnotu, možná se budete cítit silnější a odolnější. Než toto však přijde, čeká vás hodně práce sama se sebou.
Dějiny lidstva jsou plné sexuálního násilí
Sexuální násilí je ve společnosti velmi časté. Všude, ve všech oblastech světa. V celé historii lidstva. Taková Demokratická republika Kongo byla OSN označena za hlavní město sexuálního násilí. Nejsou tam brutálně znásilňovány a poté vražděny jenom ženy, ale také děti.
Ani Kryštof Kolumbus nebyl žádný svatoušek
A co takový hrdina, jako byl Kryštof Kolumbus? Ten, když objevil Ameriku, on sám a jeho muži znásilňovali arawské ženy a také je poskytoval jako odměnu svým mužům, kteří si s nimi mohli dělat cokoli, co je napadlo. A dnes? Dnes tomu není jinak, ani u nás, v takzvané vyspělé společnosti. Přibližně totiž jedna z pěti znásilněných žen bývá znásilněna někým, koho zná, komu důvěřuje.
Svět, který jste dříve mívala ráda je už jiný
U znásilnění nejde pouze o fyzické zranění, vždyť to se jednoho dne zahojí. Ale především pak o psychické. Začnete vnímat svět jako úplně jiné místo. Místo, které už není bezpečné, nedůvěřujete ostatním lidem, natož pak sama sobě. Začnete sama sebe nenávidět a obviňovat se. Vidět se jako nečistá, špinavá. Jakýkoli vztah, ať už stávající anebo budoucí, se stává nemyslitelným, nebezpečným a odporným. Řada obětí znásilnění pak trpí posttraumatickou stresovou poruchou, úzkostmi a depresemi.
Výčitky, které vás možná trápí
Tyto reakce jsou ve vaší situaci zcela normální odpovědí na prodělané trauma. Pocity bezmoci, studu, sebeobviňování jsou pouze ve vás samotné, neexistují ve skutečném světě, ale pouze v tom vašem.
Násilníkovi jste se mohla vyhnout, jelikož násilník jde poznat podle jednání a vzhledu.
Toto je pravda pouze u některých násilníků. Někteří vypadají úplně normálně, jsou přátelští a okouzlující. Zkrátka sympaťáci, se kterými si ráda pokecáte u kávy.
Proč jste pro svou záchranu před znásilněním neudělala něco víc?
Nešlo to. Při znásilnění je velmi časté, že člověk prostě zkoprní. Tělo nefunguje tak jako normálně, nebo jak jiní předpokládají, že by v takových situacích mělo. Někdy je velmi těžké se hýbat, mluvit, natož křičet nebo dokonce myslet.
Ženy, které se oblékají vyzývavě, si o to samy říkají.
Podle četných studií si násilníci většinou vybírají ženy, které vypadají zranitelně, ne podle toho, jak moc sexy vypadají.
Znásilnění po schůzce je nedorozumění.
Takto alespoň znásilnění ospravedlňují násilníci. Že byli opilí, nebo že se tak stalo omylem, prostě došlo k nedorozumění. K šumu. Ani toto však obvykle nebývá pravda. Průzkumy dokazují, že tento typ mužů znásilňuje opakovaně. Opije ženu, aby ji pak mohl znásilnit. Není to náhoda, stává se to často.
Nejedná se o znásilnění, pokud jste měla sex s touto osobou dříve.
Jenom proto, že jste někdy dříve k sexu s touto osobou svolila, nedává mu to přeci věčné právo na sex s vámi. Vždy, pokud se jedná o sex proti vaší vůli, je to znásilnění.
O znásilnění nesmíte mlčet
Je velmi těžké přiznat, že jste byla znásilněna. Sama sebe považujete za nečistou či hloupou. Jak pak budou reagovat ostatní? Možná se vám v tu chvíli bude zdát, že je lepší to, co se vám stalo držet v tajnosti. Budete-li však o znásilnění mlčet, znesnadňujete tak sama sobě pomoc.
Strach jako klíč k vysvobození
Možná své znásilnění bagatelizujete. Prostě pokud jej budete držet v tajnosti, jako by se vlastně nestalo. Ale ty vzpomínky se vám budou pořád vracet, pořád se budete nacházet v té tmavé uličce, kde se to stalo. I když se bojíte o své zkušenosti promluvit, je to právě tento strach, který je klíčem k vašemu vysvobození.
Povězte o znásilnění někomu, komu důvěřujete
To, komu o znásilnění však řeknete, není jedno. Měl by to být člověk, kterému důvěřujete. Prostě pevný člověk, který je nejen empatický, ale který vás také dokáže psychicky podpořit. Pokud nikoho takového ve své blízkosti nemáte, řekněte o tom psychologovi nebo zavolejte na linku důvěry.
Sílu v sobě nakonec najdete
Je jasné, že vás trauma ze znásilnění udělá trosku. Nenechte ale tuto událost, aby vám ruinovala život napořád. Po čase se budete muset opět postavit na nohy, pokud se tím vším nechcete nechat převálcovat. Vy víte, že ve vás je síla, že se s tím vším zvládnete vyrovnat. Jednou z nejlepších terapií je pomáhat ostatním. Můžete třeba darovat krev, pomoci příteli, angažovat se v domově důchodců, v dětském domově nebo darovat peníze na charitu.
Lidé, kteří vám porozumí nejlépe, jsou také obětmi sexuálního násilí
Možná vám také pomůže přidat se do skupiny sdružující ostatní oběti sexuálního násilí. Budete tak mezi ženami s podobným příběhem, postupem času se budete cítit méně izolovaná, možná vám to pomůže o svém problému mluvit. A možná také pochopíte, že existují i horší příběhy spojené se sexuálním násilím a naopak budete mít třeba potřebu těmto ženám pomoci.
Jste to pořád vy
Cítíte se jinak. A to je v tomto případě úplně normální. Musíte však pochopit, že sama sebe a své tělo nemůžete nenávidět. Jste to pořád vy, jenom se vám stalo něco, co se prostě stát nemělo. Ale bohužel se stalo. Musíte se naučit s touto novou a obrovskou životní zkušeností žít. Nejste nijak nakažena, není důvod se sama sebe štítit a myslet si, že se vás budou štítit i ostatní.
Postavit se problému čelem
Pokud chcete zase fungovat v rámci možností normálně, musíte se problémům postavit čelem. Tak budete silnější, tak budete inspirací pro ostatní. Pokud se budete problémům vyhýbat, najdou si vás, budou růst.
Nepřestávejte dělat věci, které vám před znásilněním dělaly radost
Nevyhýbejte se ani svým blízkým. Řada znásilněných žen to tak dělá, a to je velký problém. Zkrátka přestanete dělat to, co jste měly dříve rády. Neměly byste dát sbohem cvičení, pokud jste cvičily rády, jízdě na koni, bruslení, malování či dýchánkům s přáteli. Jsou to aktivity a lidé, jenž vám pomohou se z toho všeho snáze dostat.
Nechte se uzdravit blízkými
Nemusíte se těmto lidem svěřovat a neustále o tom, co se vám stalo, hovořit. Opravdoví kamarádi to z vás ani tahat nebudou, ale budou poslouchat, když budete chtít o tomto problému mluvit. Smějte se, bavte se a nechte se uzdravit od těch nejbližších, protože oni jsou těmi, kteří to zvládnou nejlépe. Nebojte se seznamovat ani s novými lidmi, nebránit se novým přátelstvím. Toto vše nové přátelství bude jako nepopsaný list papíru a vy můžete začít tak nějak od znova.
Ohodnoťte tento článek:
Diskutovat
