Advent máme většinou spojený s blížícími se vánočními svátky a se zapalováním svíček na adventním věnci. Dokážeme ale říct, co vlastně advent znamená, jaký je jeho původ a historie a jaké tradice jsou s ním spojeny? V roce 2014 připadá první adventní neděle už na 30. 11. Pojďme si měsíc před Štědrým dnem připomenout, co advent znamená pro českou kulturu a na jakých základech vyrůstají české Vánoce.
Slovo advent pochází z latinského „adventus“, což znamená „příchod“. Máme samozřejmě na mysli příchod Spasitele. Advent tedy chápeme jako přípravu na vánoční svátky a od jedenáctého století jde o nám známé čtyři týdny před 24. prosincem. Původně byl advent časem půstu a zbožného rozjímání, veškerá společenská zábava jako tanec nebo zpěv byla zakázána, býval však proložen obchůzkami lidových masek. Nesmělo se jíst maso, povoleno bylo pouze rybí, z čehož vychází nám všem dobře známý zvyk pojídání kapra ke štědrovečerní večeři. Adventní půst končil s východem první hvězdy na Štědrý den.
Adventní věnec
Zvyk zapalovat postupně čtyři svíčky na adventním věnci, odpočítávající čtyři adventní týdny, je dnes rozšířen téměř do všech českých domácností. Světlo svíček symbolizuje příchod Krista. Věnce ze zelených rostlin, stejně jako svíčky, byly zřejmě symbolicky používány v Evropě už před příchodem křesťanství, teprve v 16. století si ho v podobě adventního věnce osvojila křesťanská církev.
Inspirace na tradiční i netradiční adventní věnce. Ať si budete dělat sami či nakoupíte
Co předpoví vykvétání barborek a jak tato adventní tradice vlastně vznikla?
Barborky
Kromě věnce je s adventním obdobím spojeno několik dalších lidových tradic. Po celý prosinec se podle našich předků objevovaly různé tajemné postavy, nesoucí v sobě skrytou symboliku. Mezi ně patří také Barborky. Na svátek sv. Barbory, tzn. 4. prosince, se vžila tradice řezání „barborek“, tj. větviček třešně nebo jiných kvetoucích stromů. „Barborka“, která rozkvetla o vánocích, přinášela do domu štěstí a děvčatům na vdávání předpovídala svatbu.
I Barborky přinášely v předvečer svého svátku dárky a podobně jako svatý Mikuláš odměňovaly hodné děti. Měly bílé šaty, okolo pasu modrou nebo červenou pentli, vlasy zčesány do obličeje, v pravé ruce metlu a v levé uzlík nebo košík s dárky.
Mikuláš
O Mikuláši se nemusíme dlouze rozepisovat, ve společnosti čerta a anděla ho v předvečer jeho svátku určitě alespoň jednou za život potkal každý. Mikulášská tradice vychází z legendy o svatém Mikuláši – biskupovi, který žil ve 4. století v Malé Asii a proslul svým zbožným životem a dobročinností. Mikulášská nadílka se dodržuje ve všech slovanských zemích.
Jmelí patří k Vánocům, má léčivé účinky a i v pohanství představuje magickou ochranu
Lucie
3. prosinec, den svátku svaté Lucie, spadal v době platnosti staršího juliánského kalendáře na zimní slunovrat. Pozdějším přijetím jiného kalendáře se zimní slunovrat přesunul o osm dní dozadu. Z této doby pochází známé pořekadlo „Lucie – noci upije, ale dne nepřidá.“
Lidová Lucie je zmiňována především v souvislosti s předením lnu. V den jejího svátku platil přísný zákaz předení. V dávných dobách se věřilo, že přadleně, která by neuposlechla tohoto zákazu, naplní Lucie komínem světnici prázdnými vřeteny. Lucie kontrolovaly domácnosti, jestli nějaká žena nepřede. Mívaly bílé pláště a obličej zakrytý maskou ze dřeva a papíru, která se podobala čapímu zobáku. Zabouchaly na dveře, vešly do světnice a pronášely: „jdu, jdu, noci upiju“.
Vánoční pečení
Adventní doba je také časem, kdy se v mnoha domácnostech peče vánoční cukroví, vánočka nebo perníčky. Pečení cukroví má svůj původ v pohanské tradici oslav slunovratu, kdy mělo funkci ochrannou a obřadní. V mnoha rodinách se během pečení cukroví zpívají vánoční koledy.
Skořicová klubíčka. Recept na vánoční cukroví neobvyklého tvaru
Do vánočky se dříve zapékala mince, která předpovídala svému nálezci zdraví a bohatství po celý příští rok. Popraskaná a nepovedená vánočka znamenala neštěstí.
Stromeček
Vánoční stromek má svůj původ ve zdobení lidských obydlí chvojím na ochranu před vším zlým. Větve jehličnatých stromů se staly symbolem věčného života. Zajímavé je, že první vánoční stromky byly údajně zavěšovány za špičku ke stropu, později dokonce špičkou dolů.
Moderní tradice
Mezi novodobější tradice patří slavnostní výzdoba vesnic i měst, výlohy obchodů se už na začátku listopadu třpytí vánoční výzdobou a na mnoha místech se v době adventu zapalují první vánoční stromy. V historických částech měst probíhají vánoční trhy, kde je možné nakoupit typické vánoční zboží jako slaměné nebo dřevěné ozdoby na stromeček, svíčky, prskavky, betlémy, adventní věnce, vánoční přání, jmelí nebo čokoládové kolekce. Také zde můžeme spatřit ukázky výroby tradičních lidových řemesel.
Nesmíme zapomenout na naše nejmenší – děti na začátku adventu dostávají čokoládový adventní kalendář, který jim pomáhá překonat dlouhé čekání na Štědrý den. V dětských očích Vánoce stále ještě nejsou svátkem konzumu, přibližme se jim návratem k původním křesťanským hodnotám a užijme si vánoční svátky oproštěni od výdobytků moderní civilizace, můžeme začít právě u tradičních českých zvyků.
2 fotky 
