Sama vychovává dítě, ale přitom by i ona potřebovala péči. Co jí ráno dává sílu vstát? Přečtěte si zpověď svobodné matky, která trpí rakovinou!
Občas jsem příšerná matka
„Ale je to jen šest hodin, mami,“ říká Jack jemným, soucitným hlasem. Jeho velké hnědé oči hledí na mou tvář.
„Já vím,“ říkám, „nebudu spát, chci si jen odpočinout.“
„Nemůžeš si odpočinout tady, zatímco já si budu hrát s LEGEM?“ zeptal se. „Vypnu televizi, nebo můžeš sledovat svůj pořad.“
„Maminka si opravdu potřebuje odpočinout – v posteli,“ řekla jsem se špatným pocitem. Alespoň jsme byli po večeři a nádobí bylo v myčce.
„Dobře,“ řekl Jack, „zatím se postarám o Lucy.“ Lucy je náš dvouletý zlatý retrívr. Přivezli jsme ji domu pár týdnů před mou překvapivou diagnózou rakoviny. Tu nestačí ohlídat ani vyškolený odborník, natož pak můj malý syn Jack. Uběhlo pár minut a už byla v mé posteli. Vždycky se mě snaží ochraňovat.
Zpověď ženy uzdravené z rakoviny. Nemá smysl se bát, když mě třeba za 2 dny může přejet auto
Tváří v tvář rakovině
V létě roku 2014 mi byla diagnostikována vzácná forma rakoviny štítné žlázy – folikulární varianta papilárního karcinomu. Měla jsem čtyřcentimetrový nádor a celou štítnou žlázu mi operačně odstranili. Prošla jsem radiační terapií a do konce života musím brát léky.
Před nálezem rakoviny jsem byla šťastná žena plná energie. Život jsem si užívala na 120 procent. Teď jsem většinou unavená, depresivní a nespokojená se svou váhou. Ale není to tak každý den. Někdy se ráno vzbudím a cítím se skvěle. Celý den to však nevydrží.
Minulou sobotu byl jeden z těchto dnů. Jack mě probudil v 7 hodin ráno. Svítilo sluníčko. Prosil mě, ať vstávám. Je to špatné, když máte dítě, které je odkázané jen na vás. Dneska mi ale bylo dobře. Odpoledne jsme šli na narozeninovou oslavu Jackovy kamarádky. Rozdováděné děti mi zvedly náladu.
Místo štítné žlázy mám pilulku
Štítná žláza je jako baterie, která ovlivňuje každou buňku v těle. Je na ní závislý metabolismus i tělesná teplota. Já mám místo té svojí malou modrou pilulku. Na té jsem závislá já.
Vypořádat se s vedlejšími účinky nemoci mi pomáhá hlavně Jack. I když si to asi neuvědomuje. Když jste matka – a hlavně svobodná matka – musíte každé ráno vstát. Kdybych se o toho malého človíčka nemusela postarat, zůstala bych schovaná pod peřinou klidně několik dní.
Příznaky a příčiny rakoviny vaječníků. Proč je stále strašákem mnoha žen?
Sílu mi dává syn
Za Jacka jsem opravdu vděčná. Nikdy si nestěžuje, když ho sebou vozím po vyšetřeních. Vždycky se jen zeptá: „Nebolí to moc, mami?“
Nedávno jsem byla na eliptickém stroji v tělocvičně, když mi zavolali z kanceláře mého endokrinologa. Prý můj rutinní ultrazvuk vypadá podezřele. Oni snad něco našli? Setřela jsem si pot z čela a začala přemýšlet, co dělat dál. Přivezli Jacka. „Je dál plavej, dál plav,“ zazpíval svou oblíbenou znělku z Nema. Hned sem věděla, že všechno zvládnu.
Dobrá rakovina
Tuhle frázi slyším všude. Rakovina štítné žlázy je prý dobrá rakovina – většina lidí na ní neumře. I u mně zatím vše vypadá dobře. Na další operaci podle všech pravidelných vyšetření nemusím.
Zatím. Čekání je to nejhorší. S takovou nemocí nikdy nevíte. Vždy po vyšetření mám hrozné období. Děsím se výsledků. I na Jackovi je to vidět – vyptává se. Dokud je však malý, je lehké změnit téma na něco hezčího. Na našeho skvělého psa, na to, co dělali ve škole. Až bude starší, bude to horší.
